Na dobré zpovědě

PŮJČOVNA ZÍSKEJTE
Den 10

zamora-confession_Fotor2

 

JEN TAK stejně důležité jako chodit na zpovědi pravidelně, je také vědět, jak udělat dobrý Zpověď. To je důležitější, než si mnozí uvědomují, protože to je pravda který nás osvobozuje. Co se tedy stane, když zatemníme nebo skryjeme pravdu?

Existuje velmi zjevná výměna mezi Ježíšem a Jeho skeptickými posluchači, která odhaluje povahu Satana:

Proč nerozumíš tomu, co říkám? Protože nesnesete poslouchat moje slovo. Patříte svému otci ďáblu a ochotně plníte otcovy touhy. Byl to vrah od začátku a nestojí v pravdě, protože v něm není žádná pravda. Když lže, mluví povahově, protože je lhář a otec lži. (Jan 8: 43--44)

Satan je skutečně lhář, otec lží. Nejsme tedy jeho děti, když ho napodobujeme? Kristovi posluchači se zde vyhýbají pravdě, protože nesnesou Jeho slovo. Totéž děláme, když odmítáme přijít na světlo jak jsme. Jak napsal St. John:

Když řekneme: „Jsme bez hříchu,“ klameme sami sebe a pravda v nás není. Pokud uznáme své hříchy, [Bůh] je věrný a spravedlivý a odpustí nám naše hříchy a očistí nás od každého provinění. Když řekneme: „Nezhřešili jsme,“ uděláme z něj lháře a jeho slovo v nás není. (1. Jana 1: 8–10)

Kdykoli vstoupíte do zpovědnice a skrýváte nebo bagatelizujete své hříchy, některými způsoby říkáte „nehřešili jsme“. Ale při tom dáváte právní půda pro Satana k udržení pevnosti ve vašem životě, i když je to jen nit. Ale i nit pevně svázaná kolem ptačí nohy mu může zabránit v létání.

Exorcisté nám říkají, že Vyznání je ve skutečnosti jednou z nejmocnějších forem exorcismu. Proč? Protože když kráčíme v pravdě, kráčíme ve světle a temnota nemůže zůstat. Když jsme se znovu obrátili k St. John, čteme:

Bůh je světlo a vůbec v něm není tma. Když řekneme: „Máme s ním společenství,“ zatímco pokračujeme v temnotě, lháme a nejednáme v pravdě. Pokud však chodíme ve světle tak, jak je ve světle, máme vzájemné společenství a krev jeho Syna Ježíše nás očišťuje od každého hříchu. (1. Jana 1: 5-7)

Jsme očištěni Ježíšovou krví 👔 když kráčíme ve světle pravdy.

Když tedy vstoupíte do zpovědnice, církev učila, že je dobré říci knězi, jak dlouho to bylo od vaší poslední zpovědi. Proč? Pomůžete mu tím pochopit celkové zdraví vaší duše nejen podle toho, jak dlouho to bylo od vaší poslední zpovědi, ale jak moc bojujete v duchovním boji mezi vyznáními. To pomáhá knězi v radách, které dá.

Zadruhé - a to je nejdůležitější - je zásadní přesně uvést hříchy, kterých jste se dopustili, a dokonce i počet opakování. To zaprvé přináší do světla nesprávné spáchání, a tím uvolňuje Satanovo sevření v této oblasti vašeho života. Takže když řeknete například: „No, otče, neměl jsem skvělý týden. Naštval jsem se na svou ženu ... “když jste ve skutečnosti svou ženu zasáhli, nejste v tomto okamžiku celkem upřímní. Spíše se nenápadně snažíte dostat se do dobrého světla. Nyní přidáváte hrdost do svého seznamu! Ne, nechte stranou všechny výmluvy, veškerou obranu a jednoduše řekněte: „Je mi to moc líto, protože jsem udělal to či ono tolikrát…“ Tímto způsobem nenecháváte ďáblovi žádný prostor. Ještě důležitější je, že vaše pokora v tomto okamžiku otevírá cestu Boží uzdravující lásce a milosrdenství, aby ve vaší duši dokázala zázraky.

Když se Kristovi věřící snaží vyznat všechny hříchy, na které si pamatují, bezpochyby je všechny postaví před Boží milost pro odpuštění. Ale ti, kdo tak neučiní a některé vědomě zadržují, nepředkládají nic před božskou dobrotu k odpuštění prostřednictvím zprostředkování kněze, „protože pokud se nemocný příliš stydí, aby ukázal svou ránu lékaři, lék nemůže uzdravit, co to má neví." -Katechismus katolické církve, n. 1456 (z Tridentského koncilu)

Výslovné vyznání všech vašich hříchů není pro Boha, ale pro vaše vlastní. Už zná vaše hříchy, ve skutečnosti zná hříchy, které si ani neuvědomujete. Proto obvykle končím svá vyznání slovy: „Žádám Pána, aby mi odpustil ty hříchy, na které si nemohu vzpomenout nebo o kterých nevím.“ Než však budete vyznávat, vždy požádejte Ducha svatého, aby vám pomohl dobře prozkoumat svědomí, abyste byli připraveni a podle svých nejlepších schopností si pamatovali vaše přestoupení od vaší poslední návštěvy svátosti.

Může to znít legálně nebo dokonce úzkostlivě. Ale tady to má smysl: Otec ví, že když odhalíš své rány, můžeš najít uzdravení, svobodu a radost, po kterých On touží. Když počítáte své hříchy, ve skutečnosti to Otec není. Připomeňme si marnotratného syna; otec objal chlapce po jeho návratu před přiznal se, než prohlásil svou nehodnost. Nebeský Otec také běží, aby vás také objal jak se blížíš ke zpovědnici.

Vstal tedy a vrátil se ke svému otci. Když byl ještě daleko, jeho otec ho zahlédl a byl plný soucitu. Rozběhl se k synovi, objal ho a políbil. (Lukáš 15:20)

V podobenství pak otec dovolí svému synovi vyznat svůj hřích protože syn se musel smířit z jeho strany. Překonaný radostí otec volal po novém županu, nových sandálech a novém prstenu, který měl být položen na prst jeho syna. Vidíte, svátost smíření tu není proto, aby vás připravila o důstojnost, ale právě proto, aby ji obnovila. 

Ačkoli není bezpodmínečně nutné vyznávat hříchy z každodenního života, tyto každodenní chyby, matka církev to důrazně doporučuje.

Pravidelné vyznání našich hříchových hříchů nám skutečně pomáhá formovat si svědomí, bojovat proti zlým sklonům, nechat se uzdravit Kristem a pokročit v životě Ducha. Tím, že častěji prostřednictvím této svátosti přijímáme dar milosrdenství Otce, jsme pobídnuti být milosrdní tak, jak je milosrdný i on. -Katechismus katolické církve, ne. 1458

Velmi jednoduše tedy vyznejte všechno, obnažte hloubku své duše ve skutečném zármutku a kajícnosti a odložte jakýkoli pokus o ospravedlnění.

Nehádej se se Mnou o tvé ubohosti. Budete mi potěšením, když mi předáte všechny své potíže a trápení. Shromáždím na vás poklady mé milosti. —Jesus sv. Faustině, Božské milosrdenství v mé duši, Deník, n. 1485

Svatý Augustin řekl: „Počátkem dobrých skutků je vyznání zlých skutků. Uděláš pravdu a přijdeš ke světlu. “ [1]CCC, n. 1458 A Bůh, který je věrný a spravedlivý, vám odpustí a očistí vás od všech provinění. Obnoví vás v sobě, jako to udělal, když jste byli pokřtěni. A bude vás milovat a žehnat ještě více, protože v nebi je více radosti "Nad jedním hříšníkem, který činí pokání, než nad devadesáti devíti spravedlivými lidmi, kteří pokání nepotřebují." [2]Lukáš 15: 7

 

SHRNUTÍ A SKRIPTA

Je nutné plně vyznat svou duši ve zpovědi, aby ji Pán plně uzdravil.

Kdokoli zamlčí své přestupky, nebude prosperovat, ale kdo je vyzná a opustí, získá milost. (Přísloví 28:13)

vyznání-sretensky-22

 

 

Chcete-li se připojit k Markovi na tomto postním ústupu,
klikněte na banner níže až upsat.
Váš e-mail nebude nikomu sdílen.

mark-růženec hlavní banner

POZNÁMKA: Mnoho předplatitelů nedávno uvedlo, že již e-maily nedostává. Zkontrolujte složku nevyžádané nebo nevyžádané pošty a ujistěte se, že tam moje e-maily nepřistávají! To je obvykle případ 99% času. Zkuste také znovu přihlásit zde. Pokud nic z toho nepomůže, kontaktujte svého poskytovatele internetových služeb a požádejte ho o povolení e-mailů ode mne.

nový
PODCAST TOHOTO NAPISOVÁNÍ NÍŽE:

Tisk přátelský, PDF a e-mail

Poznámky pod čarou

Poznámky pod čarou
1 CCC, n. 1458
2 Lukáš 15: 7
Publikováno v DOMŮ, PŮJČOVNA ZÍSKEJTE.

Komentáře jsou uzavřeny.