Stydí se za Ježíše

Foto z Umučení Krista

OD TÉ DOBY můj výlet do Svaté země, něco hluboko uvnitř se míchalo, svatý oheň, svatá touha, aby byl Ježíš znovu milován a známý. Říkám „znovu“, protože nejen že si Svatá země sotva uchovala křesťanskou přítomnost, ale celý západní svět je v rychlém zhroucení křesťanské víry a hodnot,^[1]srov Všechny rozdíly a tudíž zničení jeho morálního kompasu. 

Západní společnost je společnost, ve které Bůh chybí ve veřejné sféře a nemá nic, co by jí mohla nabídnout. A proto je to společnost, ve které se míra lidskosti stále více ztrácí. V jednotlivých bodech je najednou zřejmé, že to, co je zlé a ničí člověka, se stalo samozřejmostí. —EMERITUS POPE BENEDICT XVI, Esej: „Církev a skandál sexuálního zneužívání“; Katolická tisková agentura, Dubna 10th, 2019

Proč se to stalo? První myšlenka, která mi přijde na mysl, je, že je to kvůli našemu bohatství. Pro boháča je těžší vstoupit do Božího království než velbloud projít okem jehly. Západ, požehnaný nad rámec představ, zahlédl sebe v zrcadle úspěchu a zamiloval se do svého vlastního obrazu. Místo toho, aby křesťanský Západ pokorně poděkoval a oslavoval Toho, kdo ji povýšil, ztuhl a byl spokojený, sobecký a narcistický, líný a vlažný, čímž ztratil svou první lásku. V prázdnotě, kterou měla Pravda zaplnit, a revoluce nyní vzrostl.

Tato revolta je u kořene duchovní. Je to satanova vzpoura proti daru milosti. V zásadě věřím, že západní člověk odmítá být spasen Božím milosrdenstvím. Odmítá přijímat spásu a chce si ji vybudovat pro sebe. „Základní hodnoty“ prosazované OSN jsou založeny na odmítnutí Boha, které srovnávám s bohatým mladým mužem v evangeliu. Bůh se díval na Západ a miloval ho, protože dělal úžasné věci. Vyzval to, aby šlo dále, ale Západ se otočil. Upřednostňoval druh bohatství, které dluží jen sobě.  —Kardinál Sarah, Katolický herald, Dubna 5th, 2019

Rozhlížím se kolem sebe a znovu a znovu se ptám: „Kde jsou křesťané? Kde jsou muži a ženy, kteří vášnivě mluví o Ježíši? Kde jsou starší, kteří sdílejí svou moudrost a oddanost víře? Kde jsou mladí lidé se svou energií a zápalem? Kde jsou ti, kteří se nestydí za evangelium? “ Ano, jsou tam venku, ale je jich tak málo, že se Církev na Západě stala fakticky a doslova zbytkem. 

Když se dnes na mši v celém křesťanstvu četlo vyprávění o umučení, slyšeli jsme jeden případ za druhým, jak byla cesta na Kalvárii dlážděna zbabělci. Kdo zůstal mezi zástupy stojícími pod křížem, kromě jednoho apoštola a hrstky věrných žen? Také vidíme, že dlažební kostky vlastního pronásledování církve dnes pokládají „katoličtí“ politici, kteří hlasují pro vraždění dětí, „katoličtí“ soudci, kteří přepisují přirozený zákon, „katoličtí“ předsedové vlád, kteří propagují homosexualitu, „katolickými“ voliči, kteří je dávají k moci, a katolickým duchovenstvem, kteří o tom říkají málo nebo vůbec nic. Zbabělci. Jsme Kostel zbabělců! Styděli jsme se za jméno a poselství Ježíše Krista! Trpěl a zemřel, aby nás vysvobodil z moci hříchu, a nejenže nesdílíme tuto dobrou zprávu ze strachu, že bychom byli neschváleni, ale také umožňujeme zlým mužům institucionalizovat své zlé myšlenky. Co se po 2000 letech drtivých důkazů o Boží existenci dostalo do pekla, doslova, do těla Kristova? Jidáš má. To je co.

Musíme být realističtí a konkrétní. Ano, existují hříšníci. Ano, existují nevěrní kněží, biskupové a dokonce i kardinálové, kteří nedodržují čistotu. Ale také, a to je také velmi vážné, se nedokáží držet doktrinální pravdy! Dezorientují věřící křesťany svým matoucím a nejednoznačným jazykem. Falešují a falšují Boží slovo, jsou ochotni jej překrucovat a ohýbat, aby získali souhlas světa. Jsou to Judas Iscariots naší doby. —Kardinál Sarah, Katolický herald, Dubna 5th, 2019

Ale my laici, možná především laici, jsme také zbabělci. Kdy někdy mluvíme o Ježíši v práci, na škole nebo v našich ulicích? Kdy využijeme těchto zjevných příležitostí ke sdílení dobré zprávy a poselství evangelia? Mýlíme se s kritikou papeže, napadáním „Novus Ordo“, držením znamení Pro-Life, modlením růžence před mší, pečením sušenek na CWL, zpěvem písní, psaním blogů a darováním oblečení, které nějakým způsobem plní naši zodpovědnost jako pokřtěných křesťanů?

… Nejlepší svědek se z dlouhodobého hlediska ukáže jako neúčinný, pokud nebude vysvětlen, ospravedlněn… a výslovně vyjádřen jasným a jednoznačným zvěstováním Pána Ježíše. Dobrá zpráva ohlašovaná svědkem života dříve nebo později musí být ohlašována slovem života. Pravá evangelizace neexistuje, pokud není hlášeno jméno, učení, život, zaslíbení, království a tajemství Ježíše Nazaretského, Božího Syna. —OPOPE ST. PAUL VI, Evangelii Nuntiandi, n. 22; vatikán.va

Kdokoli se bude stydět za mě a za moje slova v tomto nevěrném a hříšném pokolení, bude se stydět i Syn člověka, když přijde ve slávě svého Otce se svatými anděly. (Marek 8:38)

Přál bych si, abych tu mohl sedět a mít ze sebe dobrý pocit. Já ne. Tyto hříchy opomenutí jsou dlouhý seznam: v těch okamžicích jsem váhal, abych řekl pravdu; časy, kdy jsem mohl udělat znamení kříže, ale neudělal jsem to; časy, které jsem mohl promluvit, ale „zachoval jsem mír“; způsoby, kterými jsem se pohřbil ve svém vlastním světě pohodlí a hluku, topícího pobídky Ducha ... Když jsem dnes meditoval o utrpení, plakal jsem. Zjistil jsem, že žádám Ježíše, aby mi pomohl nebát se. A moje část je. Stojím na první linii tohoto ministerstva proti rostoucí vlně nenávisti vůči katolické církvi. Jsem otec a teď dědeček. Nechci jít do vězení. Nechci, aby mi svázali ruce a zaujali mě na místa, kam nechci jít. To se každým dnem stává více možností.

Ale pak uprostřed těchto emocí, hluboko v mém srdci, stoupá svatý oheň, výkřik, který je stále skrytý, stále čekající, stále těhotný mocí Ducha svatého. Je to výkřik Vzkříšení, výkřik Letnic: 

JEŽÍŠ KRISTUS NENÍ SMRT. JE NAŽIVU! JE RISEN! Věřte mu a buďte zachráněni!

Myslím, že to bylo minulý měsíc v Jeruzalémě v Jeruzalémě, kde bylo počato semeno tohoto volání. Protože když jsem vyšel z Hrobky, zjistil jsem, že říkám komukoli, kdo mě bude poslouchat: "Hrobka je prázdná!" Je to prázdné! Je naživu! Vzkřísil se! “

Pokud budu kázat evangelium, není to důvod, abych se chlubil, protože mi byla uložena povinnost a běda mi, když ji nebudu kázat! (1. Korinťanům 9:16)

Nevím, odkud odtud jdeme, bratři a sestry. Vím jen to, že jednoho dne budu souzen nikoli podle toho, jak dobře se mi líbilo na Facebooku, ani podle toho, kolik lidí si koupilo moje CD, ale podle toho, zda jsem Ježíše přivedl k těm, kteří byli uprostřed mě. Ať už jsem svůj talent zabořil do země, nebo jsem ho investoval kdekoli a kdykoli jsem mohl. Kriste Ježíši, můj Pane, jsi můj soudce. Měli byste se bát - vy dav porážka u našich dveří.

Hledám nyní přízeň lidí nebo Boha? Nebo se snažím potěšit muže? Kdybych stále potěšil lidi, neměl bych být služebníkem Kristovým. (Galaťanům 1:10)

A tak ti dnes, Ježíši, ještě jednou dávám svůj hlas. Dávám vám svůj život. Dávám vám své slzy - jak mé smutky za to, že jsem byl zticha, tak ty, které nyní padají pro ty, kteří vás ještě neznají. Ježíši ... můžeš prodloužit tento „čas milosrdenství“? Ježíši, můžeš požádat Otce, aby ještě jednou vylil svého Ducha na ty, kteří tě milují, abychom se mohli stát pravými apoštoly Tvého slova? Abychom i my měli příležitost dát svůj život kvůli evangeliu? Ježíši, pošli nás do žně. Ježíši, pošli nás do temnoty. Ježíši, pošli nás na vinici a přiveďme domů odměnu duší, ukradnouc je ze spárů toho pekelného draka. 

Ježíši, vyslyš náš pláč. Otče, vyslyš svého Syna. A přijď Duchu Svatý. PŘIJĎTE SVATÝ DUCH!

Existují hodnoty, od kterých se nikdy nesmí upustit od vyšší hodnoty a dokonce překonat zachování fyzického života. Je tu mučednictví. Bůh je (o) víc než pouhé fyzické přežití. Život, který by si koupilo popření Boha, život založený na konečné lži, je neživot. Mučednictví je základní kategorií křesťanské existence. Skutečnost, že mučednictví již není morálně nutné v teorii obhajované Böcklem a mnoha dalšími, ukazuje, že zde jde o samotnou podstatu křesťanství ... Dnešní církev je více než kdy jindy „církví mučedníků“, a tedy svědkem žijících Bůh. —EMERITUS POPE BENEDICT XVI, Esej: „Církev a skandál sexuálního zneužívání“; Katolická tisková agentura, Dubna 10th, 2019

Není čas se stydět za evangelium. Je čas kázat to ze střech. —POPE SAINT JOHN PAUL II, Homily, Cherry Creek State Park Homily, Denver, Colorado, 15. srpna 1993; vatikán.va

Vaše finanční podpora a modlitby jsou důvodem
čtete to dnes.
 Požehnej vám a děkuji. 

Na cestu s Markem dovnitř Projekt Nyní slovo,
klikněte na banner níže až upsat.
Váš e-mail nebude nikomu sdílen.