Sv. Teresa z Avily
Dopis příteli s ohledem na zasvěcený život ...
DRAHÁ SESTRO,
Rozumím tomu pocitu, že jsem odhodil svůj život ... nikdy nebyl tím, čím by měl být ... nebo si myslel, že by měl být.
A přesto, jak máme vědět, že to není v Božím plánu? Že dovolil, aby naše životy šly cestou, kterou mají, aby mu nakonec poskytly mnohem větší slávu?
Jak úžasné je, že žena ve vašem věku, která by normálně hledala dobrý život, potěšení z baby boomu, sen Oprah ... se vzdává svého života, aby hledala Boha sama. Páni. Jaké svědectví. A mohlo se dostavit pouze v plném rozsahu teďve fázi, ve které se nacházíte.
Samozřejmě kráčíte pouze ve stopách své zakladatelky Terezy z Avily. Vážně se ke své víře zavázala až v polovině života ... a nyní je doktorkou církve!
Věc o Bohu, která satana nepochybně mate, je to, že neustále dělá věci tak, aby fungovaly k dobru. Jeho záměrem bylo žít s námi v harmonii v zahradě Eden. Místo toho jsme se vzbouřili. Ale nyní jsme skrze kříž dostali ještě větší slávu: účast na samotném Kristově Těle, obnovená na Jeho obraz, zbožněná darem Ducha svatého. Proto se církev modlí,
Ó nezbytný hřích Adama,
který pro nás získal tak velkého Vykupitele!
Ó felix culpo! Lidský hřích se skutečně změnil v ještě větší požehnání.
To ale neznamená, že stále hřešíme, abychom dosáhli větší slávy. To je pokušení z temné stránky - odměnou za hřích je stále smrt. Je Boží vůlí, že nejsme jen svatí, ale že přinášíme ovoce (Jan 15). A nezapomínejme, že to jsou lidé - svatí - na nichž Bůh staví svou církev - ne programy.
Což vyvolává otázku: „Co je to svatý?“ Cítím jistou odpověď: ten, kdo neustále činí pokání, roste ve víře, důvěřuje v naději a žije v lásce. Všimněte si, že jsem neřekl toho, kdo činí pokání, ale toho, kdo činí pokání neustále činí pokání. Není to směr, kterým jste se rozhodli? Váš kompas má pravdu, milovaný, i když vás vlny orou na pravoboku a tlačí vás na chvilku sem nebo tam.
Jsi stále mladá, drahá Kristova nevěsta. Dost mladý, aby s vámi Bůh mohl dělat, co se mu zlíbí. A mohl bych říci, že se zdá, že právě to dělá. Když vstupujete do své nicoty (nada), vstupujete také do Vše. Vidíte svůj hřích jasněji? Blahoslavení chudí duchem, neboť království nebeské je jejich. Proč jsme překvapeni, že když vstupujeme hlouběji do planoucího Nejsvětějšího Srdce Světla, je vystavena tma? Není zjeveno trestat, ale očistit, a ten, kdo je očištěn, bude požehnán, aby viděl Boha (Mat 5:3,8). Ten, kdo si opravdu přeje být svatým, by měl mít na čele Hebrejcům 12: 5, 11!
Můj synu, nepovažuj lehce Pánovu kázeň,
ani ztratit odvahu, když jste jím potrestáni.
Neboť Pán káže, koho miluje,
a kárá každého syna, kterého přijímá ..
Pro tuto chvíli se veškerá disciplína zdá být spíše bolestivá než příjemná;
později to přináší mírové ovoce spravedlnosti
těm, kteří byli vyškoleni tím.
Váš život není promarněn. Stejně jako hnojivo poskytuje hnojivo pro zahradu, tak i naše hříšná a ubohá minulost poskytuje hnojivo pro svatost, pokud se zakořeníme v Zahradě lásky a vítáme skrze víru, Krista, abychom byli naším trvalým hostem (Ef 3).
Kristus vás může v okamžiku udělat, cokoli si přeje. Zdá se však, že si tuto cestu zvolil jen zřídka, pravděpodobně proto, že se naše lidská přirozenost zhroutila pod pýchou. Místo toho pro nás namapoval klikatou strmou cestu mnoha trnovými keři. Copak by On, božský navigátor, nevěděl, že naše lidská přirozenost nás z této cesty snadno vyvede z cesty? Samozřejmě ... proto má také mnoho skrytých cest, které nevidí ani andělé, dokud na ně nesvítí Křížové světlo. Dovolte mi znovu říci všechno v ekonomice Slova:
We know that in everything God works for good with those who love him.(Řím 8:28)
Jsi milovaný malý. Drahocenný pro toho, kdo má tak málo, aby Ho miloval. Přeji si, abych mohl milovat Krista stejně jako ty. Prosím, modlete se za mě, abych k tomu měl milost, protože váha mého lidstva je v dnešní době téměř nesnesitelná.
Zvedni hlavu vysoko, tuto noc, sestro. Vaše vykoupení je blíže, než bylo.
Láska v Kristu,
Mark
John 12: 24-26
