Může nás papež zradit?

NYNÍ SLOVO O HROMADNÝCH ČTENÍCH
pro 8. října 2014

Liturgické texty zde

 

Téma této meditace je tak důležité, že to posílám jak svým každodenním čtenářům Slova Nyní, tak těm, kteří jsou na seznamu adresátů Duchovní potrava k zamyšlení. Pokud obdržíte duplikáty, proto. Kvůli dnešnímu tématu je toto psaní pro mé každodenní čtenáře o něco delší než obvykle ... ale domnívám se, že je to nutné.

 

I nemohl včera v noci spát. Probudil jsem se v tom, čemu by Římané říkali „čtvrtá hlídka“, to období před úsvitem. Začal jsem přemýšlet o všech e-mailech, které dostávám, o pověstech, které slyším, o pochybnostech a zmatku, které se vkrádají ... jako vlci na okraji lesa. Ano, slyšel jsem jasně varování ve svém srdci krátce poté, co papež Benedikt rezignoval, že vstoupíme do doby velký zmatek. A teď se cítím trochu jako pastýř, napětí v zádech a pažích, moje hůl zvednutá, jak se stíny pohybují kolem tohoto vzácného stáda, které mi Bůh svěřil, abych ho krmil „duchovním jídlem“. Dnes se cítím ochranně.

Vlci jsou tady.

Popadl jsem růženec a posadil se do obývacího pokoje, východ slunce ještě pár hodin odtud. Myslel jsem na synodu o rodinném životě, která probíhá v Římě. A ta slova ke mně přišla, slova, která zřejmě mají váhu z jiného světa:

Budoucnost světa a církve prochází rodinou. —SAINT JOHN PAUL II Familiaris Consortium, n. 75

Aniž bychom to chtěli přehánět, zdá se, že tato synoda tiše jedná jako síto a prosívá srdce a mysl laiků i duchovních, jako pšenice a plevy vržené do větru morálního relativismu. Možná to hned neuvidíme, ale je to tam, těsně pod povrchem.

A mnozí se bojí, že papež František je plevy.

Je to muž, který ve své krátké vládě nenechal nikoho pohodlného. Progresivní prvky v lavicích čekaly dlouho hledané uvolnění morálních učení církve ... ale papež mluví spíše o ďáblovi než o nauce. Konzervativní čtvrti čekají na nového hrdinu v kulturních válkách ... ale papež jim říká, aby byli méně posedlí morálními problémy a více posedlí Ježíšem. Při umývání nohou muslimské ženě odsoudil potrat; srdečně pozdravil ateisty a protestanty, zatímco zdánlivě odstrčil věrné kardinály; psal a mluvil jako rybář, spíše než pontifikovaný jako teolog; povolal církev k chudobě a převrátil stoly směnárníků.

Připomíná něčí papežův čin někomu Ježíše?

Na jedné straně totiž slyším o duchovních, kteří stejně jako Matouš zanechali své pohodlí, aby se více přizpůsobili Kristově chudobě, jak je vyzval František. Jeden kněz prodal své sportovní auto a výtěžek dal chudým. Jiný se rozhodl použít svůj současný mobilní telefon, dokud nezemřel. Můj vlastní biskup tiše prodal své bydliště a přestěhoval se do bytu.

Pak jsem slyšel další katolíky, muže a ženy, které by někdo nazval „konzervativními“, a odsuzovali Františka (podobně jako farizeové) v článcích, dopisech, videích na YouTube, dokonce i faxech do farních úřadů, varujících, že tento papež může být velmi dobře „falešný“ prorok “Zjevení. Citují „soukromé zjevení“, jako by to bylo Písmo svaté, zatímco Písmo ignorují, jako by to v tomto případě neplatilo. Varují před rozdělením, které tento papež způsobí, zatímco oni sami se stanou tím samým zdrojem rozdělení zraněním křehkého svědomí slabých a otřesením důvěry zmatených.

A pak jsou tu hlasy našich odloučených bratří, kteří hlasitě bijí do kazatelen a naklánějí se přes mikrofony, aby prohlásili, že katolická církev je proticirkevní lidstvo vedoucí k jednosvětovému náboženství - s kormidlem papeže Františka.

Ano, to jsou také všechny nebezpečné stíny, které se začínají pohybovat mezi Kristovým stádem. A nedává mi to spát.

Když mi všechny tyto myšlenky procházely myslí jako modlitební korálky, které mi procházely prsty, pomyslel jsem si na pondělní první čtení:

Bratři a sestry: Jsem ohromen, že tak rychle opouštíte toho, kdo vás povolal z milosti Kristovy, pro jiné evangelium (ne že by existovalo jiné). Existují však lidé, kteří vás znepokojují a chtějí zvrátit Kristovo evangelium. (Gal 1: 6--7)

Moji čtenáři zde vědí, že jsem několikrát bránil poznámky papeže Františka. Ve skutečnosti psaní po psaní obsahovalo citát za citátem mnoha papežů až po rané církevní otce. Proč? Z jednoduchého důvodu, který Ježíš řekl apoštolům (a tedy jejich nástupcům) "Kdo tě poslouchá, poslouchá mě." [1]srov. Lukáš 10:16 Myslím, že je pro vás lepší slyšet Kristovu mysl než Markovou (i když se modlím, aby byly stejné).

Z tohoto důvodu jsem byl obviňován z „papalatrie“ - což je v zásadě pozvednutí Svatého otce do neomylného stavu, takže každá slabika oddělující jeho rty je bezchybná. To by samozřejmě byla chyba. Dnešní první čtení ve skutečnosti odhaluje, že papež může od samého začátku dělat chyby a dělá je:

… Když jsem viděl, že nejsou na správné cestě v souladu s pravdou evangelia, řekl jsem Cefasovi přede všemi: „Pokud vy, ačkoli Žid, žijete jako pohan, a ne jako Žid, jak můžete přimět pohany, aby žili jako Židé? “

Problém je v tom, že se Petr začal mýlit při pastorační aplikaci evangelia. Nezměnil žádné doktríny, ale ztracené milosrdenství. Potřeboval si položit stejnou otázku, jakou položil St. Paul:

Vyzývám nyní přízeň lidí nebo Boha? (Pondělní první čtení)

Už jsem to řekl a budu to opakovat: navzdory 2000 letům hříšných mužů, kteří obsazovali hierarchii až na její vrchol, žádný papež vůbec změnil dogmata víry. Někdo by to nazval zázrakem. Jednoduše tomu říkám Boží slovo:

Říkám vám, že jste Peter, a na této skále postavím svou církev a brány pekelné ji nepřemohou ... Až přijde, Duch pravdy vás povede ke všem pravdám. ((Mat 16: 18-19; Jan 16:13)

Nebo jak se dnes říká v žalmu:

… Věrnost PÁNA trvá věčně.

Katechismus to říká způsobem, který, upřímně, ponechává malý prostor pro zmatek:

Papež, římský biskup a Petrov nástupce, „je věčný a viditelný zdroj a základ jednoty biskupů i celé společnosti věřících. “ -Katechismus katolické církve, n. 882

Může nás papež zradit? Co myslíš zradit? Pokud máte na mysli, změní papež neměnné učení o posvátné tradici, pak ne, nebude. Nemůže. Může však papež dělat chyby, dokonce i špatné úsudky v pastoračních rozhodnutích? Dokonce i Jan Pavel II. Ke konci svého života připustil, že na disidenty nebyl dost tvrdý.

Papežové udělali a dělají chyby, a to není překvapením. Neomylnost je vyhrazena ex cathedra [„Ze sídla“ Petra, tj. Hlásání dogmat založených na posvátné tradici]. Žádní papežové v historii církve nikdy neudělali ex cathedra Chyby. —Rev. Joseph Iannuzzi, teolog, v osobním dopise

Takže ano, Svatý otec může v každodenním průběhu svých interakcí dělat prohlášení, která nejsou vždy na plese, protože neomylnost je omezena na jeho učitelskou autoritu. To z něj však nedělá „falešného proroka“, ale spíše omylnou osobu.

… Pokud vás znepokojují některá prohlášení, která papež František učinil ve svých nedávných rozhovorech, není to neloajálnost nebo nedostatek „Romanity“, pokud nesouhlasíte s podrobnostmi některých rozhovorů, které byly poskytnuty mimo manžetu. Přirozeně, pokud nesouhlasíme se Svatým otcem, činíme tak s nejhlubší úctou a pokorou, vědomi si toho, že nás možná bude třeba napravit. Papežské rozhovory však nevyžadují ani souhlas víry, který je dán ex cathedra prohlášení nebo to vnitřní podřízení mysli a vůle, která je dána těm prohlášením, která jsou součástí jeho neomylného, ​​ale autentického magisteria. —Fr. Tim Finigan, školitel Sacramental Theology ve St John's Seminary, Wonersh; z Hermeneutika společenství„„ Assent and Papal Magisterium “, 6. října 2013; http://the-hermeneutic-of-continuity.blogspot.co.uk

Osobně jsem shledal, že homilie a apoštolská exhortace papeže Františka jsou nesmírně bohaté, prorocké a pomazané Duchem svatým. Protože téměř každý z nás ztratil svou první lásku. Téměř každý z nás se tak či onak uklonil duchu světa. Jsme generací, která tolik chybí svatým. Jsme civilizace toužící po svatosti, toužící po autentičnosti. A musíme vidět, že tato krize víry na nás zírá zpět do zrcadla. Možná součástí mého dnešního neklidu je to, že nejsem malý pastýř, o kterém vím, že bych měl být ...

Každý, kdo je jmenován hlídačem lidu, musí celý život stát ve výšce, aby mu pomohl svou předvídavostí. Jak těžké je mi to říci, protože právě těmito slovy se odsuzuji. Nemohu kázat s žádnou kompetencí, a přesto, pokud se mi to podaří, stále nežiji svůj život podle svého vlastního kázání. Nepopírám svou odpovědnost; Uznávám, že jsem lenochod a nedbalost, ale možná si uznání mé viny získá milost od mého spravedlivého soudce. -Svatý. Řehoř Veliký, homilie, Liturgie hodin, Sv. IV, s. 1365-66

Média jsou tedy uchvácena papežem Františkem, protože žije takovou jednoduchost života, kterou láká evangelium, jež přináší nevysvětlitelnou přitažlivost, a to i pro ateisty. Ale abych byl upřímný, v tomto pontifikátu nevidím nic tak nového. St. John Paul II byl první, kdo prolomil papežskou formu formality, stolování s personálem, procházky mezi davy, zpěv a tleskání s mládeží atd. A to, co udělal navenek, provedl Benedikt XVI vnitřně prostřednictvím krásných, bohatých, evangelických spisy, které nás ukotvily během čtyř desetiletí více, než si většina lidí uvědomuje. Papež František nyní vzal spontánnost Jana Pavla II. A hloubku Benedikta XVI. A destiloval ji na to podstatné: Kristus ukřižován pro lásku k lidstvu. A toto přesměrování zpět do srdce naší katolické víry začalo v církvi otřásat a prosévat, což neskončí, dokud se neobjeví očištěný lid.

Může nás papež zradit - jako když vede Církev do náruče Antikrista? Nechám poslední slovo dvěma živým papežům. A potom půjdu do postele poté, co se za vás všechny pomodlím, Kristovo milované stádo. Tyto hodinky jsou téměř u konce.

Moje modlitba je tato, závěrečná slova dnešního evangelia:

… Nepodrobte nás závěrečnému testu.

Protože se stejným realismem, s jakým dnes prohlašujeme hříchy papežů a jejich nepoměr k rozsahu jejich pověření, musíme také uznat, že Peter opakovaně stál jako skála proti ideologiím, proti rozpuštění slova do věrohodnosti danou dobu, proti podrobení mocnostem tohoto světa. Když to vidíme ve skutečnostech historie, neoslavujeme muže, ale chválíme Pána, který neopouští církev a který chtěl projevit, že je skálou skrze Petra, malé kamenem úrazu: „tělo a krev“ ano ne spasit, ale Pán spasí skrze ty, kteří jsou z masa a krve. Popření této pravdy není přínosem víry, není přínosem pokory, ale znamená zmenšení pokory, která uznává Boha takového, jaký je. Petřínský slib a jeho historické ztělesnění v Římě proto zůstávají na nejhlubší úrovni stále se obnovujícím motivem radosti; síly pekla proti němu nebude mít převahu... —Kardinál Ratzinger (POPE BENEDICT XVI), Volani k přijímání, porozumění církvi dnes, Ignatius Press, str. 73-74

… Víra se nedá vyjednat. U Božího lidu toto pokušení vždy existovalo: zmenšit víru, a to ani „o mnoho“ ... takže musíme pokušení chovat se více či méně „jako všichni ostatní“, abychom nebyli příliš, příliš strnulí ... z toho se odvíjí cesta, která končí odpadlictvím ... když začneme víru kácet, vyjednávat o víře a víceméně ji prodat tomu, kdo podá nejlepší nabídku, vydáváme se cestou odpadlictví , bez věrnosti Pánu. —POPE FRANCIS, mše v Sanctae Marthae, 7. dubna 2013; L'osservatore Romano13. dubna 2013

 

SOUVISEJÍCÍ ČTENÍ 

O proroctvích „Božského milosrdenství“:

 

 

 

 

Děkujeme za vaše modlitby a podporu.

MUSÍTE PŘEČÍST!

Poslechněte si, co říkají ostatní o ...

 

TREE3bkstk3D.jpg

STROM

by
Denise Mallettová

 

Tato obratná literární intrika zachycuje představivost stejně tak pro drama, jako pro zvládnutí slov. Je to příběh pociťovaný, ne vyprávěný, s věčnými zprávami pro náš vlastní svět.
-Patti Maguire Armstrongová, spoluautor scénáře Amazing Grace série

Od prvního slova po poslední jsem byl uchvácen, zavěšen mezi úžasem a úžasem. Jak člověk tak mladý napsal takové složité dějové linie, tak složité postavy, tak působivý dialog? Jak si pouhý teenager osvojil psaní, a to nejen s odborností, ale s hloubkou citu? Jak mohla tak obratně zacházet s hlubokými tématy bez sebemenší kázně? Jsem stále v úžasu. V tomto daru je zjevně ruka Boží. Stejně jako vám dosud udělil každou milost, může vás i nadále vést po cestě, kterou pro vás vybral od věčnosti.
-Janet Klasson, autorka Blog Pelianito Journal

 Díky vhledu a jasnosti do problematiky lidského srdce po jejích letech nás Mallett vezme na nebezpečnou cestu a proplétá roztomilé trojrozměrné postavy do zápletky obracející stránky.

– Kirsten MacDonald, catholicbridge.com

 

OBJEDNÁVEJTE SVÉ KOPÍROVÁNÍ DNES!

Stromová kniha

Po omezenou dobu jsme omezili přepravu pouze na 7 $ za knihu.
POZNÁMKA: Doprava zdarma u všech objednávek nad 75 $. Kupte 2, získejte 1 zdarma!

Obdržet Jedno Nyní slovo,
Markovy meditace o čtení mše,
a jeho meditace o „znameních doby“
klikněte na banner níže až upsat.
Váš e-mail nebude nikomu sdílen.

Nyní Word Banner

Přidejte se k Markovi na Facebooku a Twitteru!
Facebookové logoLogo Twitteru

Poznámky pod čarou

Poznámky pod čarou
1 srov. Lukáš 10:16
Publikováno v DOMŮ a označené , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , .

Komentáře jsou uzavřeny.