
EKaždý rok v této době se ozve předvídatelný nářek, že se ztratil „význam Vánoc“. Není pochyb o tom, že byly silně komercializovány, ať už korporacemi, Hollywoodem nebo hudebním průmyslem. Křesťané by proto mohli být v pokušení zasypat kulturu opovržením a dát si průchod svému rozhořčení a zděšení nad tím, jak byly Vánoce uneseny.
A přesto, ať už lidé tomuto křesťanskému svátku rozumí, nebo ne, stále těží z účinků tohoto času, jak se blíží Vánoce. Je to jako minuty před úsvitem, kdy první světlo začíná rozptylovat tmu a proměňuje ponuré mraky na obzoru v hořící uhlíky, které ohlašují příchod Slunce. I kdyby byl člověk tak zaneprázdněn a pohlcen svými vlastními záležitostmi, že by si východu slunce vůbec nevšímal, stále by měl prospěch ze všech účinků světla a tepla slunečních paprsků.pokračovat ve čtení









































