Komunita… setkání s Ježíšem

NYNÍ SLOVO O HROMADNÝCH ČTENÍCH
pro 30. dubna 2014
Středa druhého velikonočního týdne

THE ti samí apoštolové, kteří nyní uprchli z Getsemane při první rachotu řetězů, nejenže vzdorují náboženským autoritám, ale také se vracejí zpět na nepřátelské území, aby svědčili o Ježíšově vzkříšení.

Muži, které dáte do vězení, jsou v chrámové oblasti a učí lidi. (První čtení)

Řetězy, které kdysi byly jejich hanbou, nyní začínají tkát slavnou korunu. Odkud se ta odvaha najednou vzala?

Samozřejmě víme, že Den rozdílu byla Letnice. Ale to, co stáhlo Ducha svatého, bylo když se tělo shromáždilo jako jeden celek, sjednocen s Marií, matkou Ježíše.

Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich. (Mat 18:20)

Nespočetkrát jsem to zažil svátostní povaha křesťanské komunity, která byla před lety založena s několika dalšími zpěváky a hudebníky. Naší službou bylo přivést lidi k setkání s Ježíšem prostřednictvím hudby a kázání Božího slova, neředěného evangelia:

Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby každý, kdo v něj věří, nezahynul, ale mohl mít věčný život. (Dnešní evangelium)

Z milosti Boží nám Pán ukázal, že to nejdůležitější není to, co my dělal tolik, ale kdo jsme jsou v Kristu; že jsou ti, kteří zpívají písně, a pak ti, kteří stát se samotnou Píseň. To, co jsme našli ve společenství, prostřednictvím výměny modlitby, povzbuzení, přátelství, meditace o Božím slově a účasti na eucharistii bylo energie a milost tekoucí mezi námi. Setkali jsme se s Ježíšem v tom druhém.

Křesťanská víra… není ideologie, ale osobní setkání s Ukřižovaným a vzkříšeným Kristem. Z této zkušenosti, individuální i komunitární, plyne nový způsob myšlení a jednání: rodí se existence poznamenaná láskou. —BENEDICT XVI, Homilie v Dio Padre Misericordioso, 26. března 2006

Toto setkání lásky zase vedlo k novým darům, novým horizontům a zrodům nových služeb, které existují dodnes.

… Individuální křesťan prožívá společenství, a proto cítí, že hraje aktivní roli, a je povzbuzován k účasti na společném úkolu. Tato společenství se tak stávají prostředkem evangelizace a počátečního ohlašování evangelia a zdrojem nových služeb. -SVATÝ. JOHN PAUL II, Redemptoris Missio, n. 51; vatikán.va

Odvaha čelit pronásledování se rodí také ve společenství, protože apoštolové věděli, že s nimi nebyl jen Duch, ale byli spolu navzájem, a proto byl v jejich středu také Ježíš. Komunita je vedla k tomu, aby začali žít jednou nohou v příštím světě, protože autentické křesťanské společenství již je chuť nebeského společenství..

Ochutnejte a uvidíte, jak dobrý je PÁN; požehnal muži, který se k němu uchýlil. (Dnešní žalm)

A v pravém společenství najdeme skutečné útočiště, protože tam je Kristus, kdekoli jsou dva nebo tři shromážděni v Jeho jménu.

Toto je dílo Ducha. Církev je budována Duchem. Duch vytváří jednotu. Duch nás vede, abychom svědčili. —POPE FRANCIS, Homilie v mši Casa Santa Marta, 29. dubna 2014; Zenit