Od hříchu

NYNÍ SLOVO O HROMADNÝCH ČTENÍCH
pro 19. března 2014
Středa druhého půstního týdne
Slavnost svatého Josefa

Liturgické texty zde

SVATÝ. PAVEL kdysi řekl, že „pokud Kristus nebyl vzkříšen, pak je také naše kázání prázdné; prázdná také vaše víra. “ ^[1]srov. 1 Kor 15:14 Dalo by se také říci, pokud neexistuje nic jako hřích nebo peklo, pak je také prázdné naše kázání; vyprázdni také svou víru; Kristus zemřel marně a naše náboženství je bezcenné.

Dnešní čtení nám vypráví o dlouho očekávaném příchodu Davidova nástupce, krále, který by nastolil věčné království. Byl by tím, skrze něhož zaslíbení Abrahamovi, otec mnoha národů, bude splněno. Narodil se z Marie, manželky Josefa z linie Davida. A jmenuje seJežíš-Hebrejsky pro Joshuu, což znamená „Jahve zachraňuje.“ Ježíš tedy přišel za jediným účelem:

… Protože on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů. (Dnešní evangelium)

Ano, buďme tolerantní. Buďme milosrdní. Buďme laskaví, něžní a soucitní. Nikdy však nezapomínejme na srdce poslání Ježíše Krista, které sdílíme na základě našeho křtu: vést ostatní ke spáse prostřednictvím odpuštění jejich hříchů.

Jak ale mohou vzývat toho, v něhož nevěřili? A jak mohou věřit v něj, o kterém neslyšeli? A jak mohou slyšet, aniž by někdo kázal? A jak mohou lidé kázat, pokud nejsou vysláni? Jak je psáno: „Jak krásné jsou nohy těch, kteří přinášejí dobrou zprávu!“ (Řím 10: 14--15)

A dobrá zpráva je tato: Ježíš přišel, aby zachránil svůj lid před jeho hříchy. Bez Spasitele pak není dobrá zpráva. Není Spasitele, pokud není něco, z čeho by bylo možno zachránit. A před čím jsme zachráněni, je náš hřích.

Ale pouze pokud budeme činit pokání.

… Jeho záměrem nebylo pouze potvrdit svět v jeho světovosti a být jeho společníkem, ponechat jej zcela beze změny. —POPE BENEDICT XVI, Freiburg im Breisgau, Německo, 25. září 2011; www.chiesa.com

A proto se nemůžeme zmenšit od naší povinnosti jako křesťanů sdílet dobrou zprávu, že nejenže existuje věčný život po smrti, ale že již nejsme odděleni od toho Života a co nás od tohoto Života odděluje a nadále odděluje náš hřích.

Neboť odměnou za hřích je smrt, ale Božím darem je věčný život v Kristu Ježíši, našem Pánu. (Řím 6:23)

Neexistuje nic jako křesťanství bez vyznání, náboženství bez pokání, spása bez zármutku, království bez pokání, nebe bez pokory. Dnešní skandál, velký skandál naší doby, je církví, která na mnoha místech již nechápe, proč za ně zemřel jejich Pán a Spasitel, a proto musí sami dělat, aby se stali znamením naděje pro svět.

Činit pokání neznamená jen uznat, že jsem udělal špatně; to je otočit se zády špatně a začít se vtělovat do evangelia. Z toho závisí budoucnost křesťanství v dnešním světě. Svět nevěří tomu, čemu učil Kristus, protože to nevtělujeme. — Boží služebnice Catherine de Hueck Doherty, Polibek Krista

Možná svět znovu začne věřit, až začneme žít to, co kážeme, kážeme tomu, čemu věříme, a uvěříme účelu, pro který přišel Ježíš: trpět a umírat, abychom sňali naše hříchy….

Z tohoto důvodu jsem přišel do této hodiny. (Jan 12:27)

Kéž se nikdy nestydíme hlásat tuto pravdu: nutnost odvrátit se od hříchu, protože tím připravujeme ostatní o radost evangelia, což je poznání uzdravující lásky a moci Kristova kříže, která nás osvobozuje od vina, útlak a věčná smrt.

Radost z evangelia naplňuje srdce a život všech, kteří se setkají s Ježíšem. Ti, kdo přijímají jeho nabídku spásy, jsou osvobozeni od hříchu, zármutku, vnitřní prázdnoty a osamělosti ... Nyní nastal čas říci Ježíši: „Pane, nechal jsem se oklamat; tisíci způsoby jsem se vyhýbal tvé lásce, přesto jsem zde ještě jednou, abych obnovil svou smlouvu s tebou. Potřebuji tě. Zachraň mě ještě jednou, Pane, vezmi mě ještě jednou do svého vykupitelského objetí. “ —OPOPE FRANCIS, Evangelii gaudium, n. 1 3

SOUVISEJÍCÍ ČTENÍ