Žít knihu Zjevení


Žena oděná sluncem, John Collier

NA SVĚT NAŠE DÁMSKÉ GUADALUPE

 

Toto psaní je důležitým pozadím toho, co chci psát dále na „bestii“. Poslední tři papežové (a zejména Benedikt XVI. A Jan Pavel II.) Poměrně jasně naznačili, že žijeme Knihu Zjevení. Nejprve ale dopis, který jsem dostal od krásného mladého kněze:

Příspěvek Now Word mi zřídka chybí. Zjistil jsem, že vaše psaní je velmi vyvážené, dobře prozkoumané a zaměřuje každého čtenáře na něco velmi důležitého: věrnost Kristu a jeho církvi. V průběhu minulého roku jsem zažíval (nedokážu to vysvětlit) pocit, že žijeme v posledních dobách (vím, že o tom píšeš už nějakou dobu, ale ve skutečnosti to bylo jen poslední rok a půl, co mě to zasáhlo). Existuje příliš mnoho známek, které naznačují, že se něco stane. Lot se za to určitě modlí! Ale hluboký smysl je především věřit a přiblížit se Pánu a naší Blahoslavené Matce.

Následující byl poprvé publikován 24. listopadu 2010…

 


ZJEVENÍ
Kapitoly 12 a 13 jsou tak bohaté na symboliku, tak rozsáhlou, že by bylo možné psát knihy zkoumající několik úhlů. Ale zde chci hovořit o těchto kapitolách s ohledem na moderní dobu a názor svatých otců, že tato konkrétní Písma mají pro naši dobu důležitost a význam. (Pokud tyto dvě kapitoly neznáte, stálo by za rychlé osvěžení jejich obsahu.)

Jak jsem zdůraznil ve své knize Konečná konfrontace, Naše dáma z Guadalupe se objevila v 16. století uprostřed a kultura smrti, aztécká kultura lidské oběti. Její zjevení mělo za následek přeměnu milionů na katolickou víru, což jí v podstatě drtilo pod patou „poháněný“ stát vraždění nevinných. Tím zjevením byl mikrokosmos a podepsat toho, co přišlo na svět a nyní vrcholí v naší době: státem poháněná kultura smrti, která se rozšířila po celém světě.

 

DVA ZNAMENÍ KONECÍ ČASY

St. Juan Diego popsal zjevení Panny Marie z Guadalupe:

... její oblečení zářilo jako slunce, jako by vysílalo vlny světla, a kámen, útes, na kterém stála, zřejmě vydával paprsky. -Svatý. Juan Diego, Nican Mopohua, Don Antonio Valeriano (c. 1520-1605 nl), n. 17-18

To samozřejmě odpovídá paralele Zj 12: 1, „žena oděná sluncem. “ A jako 12: 2 byla těhotná.

Současně se ale také objeví drak. St. John identifikuje tohoto draka jako „starodávný had, kterému se říká ďábel a satan a který oklamal celý svět…“(12: 9). Zde St. John popisuje podstatu bitvy mezi ženou a drakem: je to bitva skončila pravda, pro satana “oklamal celý svět… “

 

KAPITOLA 12: SUBTLE SATAN

Je zásadní pochopit rozdíl mezi 12. a 13. kapitolou Zjevení, protože i když popisují stejnou bitvu, odhalují satanský postup.

Ježíš popsal podstatu Satana slovy:

Byl to vrah od začátku ... je to lhář a otec lží. (Jan 8:44)

Krátce po zjevení Panny Marie Guadalupské se drak objevil, ale ve své obvyklé podobě jako „lhář“. Jeho podvod přišel v podobě potulná filozofie (viz kapitola 7 Konečná konfrontace to vysvětluje, jak tento podvod začal filozofií deismus který má postupoval v naší době do ateistický materialismus. Tím se vytvořil individualismus ve kterém je hmotný svět konečnou realitou, a tak vytváří kulturu smrti, která ničí jakoukoli překážku osobního štěstí.) Papež Pius XI. ve své době viděl nebezpečí vlažné víry a varoval, že to, co přichází, není jen na ta či oná země, ale celý svět:

Katolík, který nežije opravdu a upřímně podle víry, kterou vyznává, nebude dlouho pánem sám sebe v těchto dnech, kdy tak prudce fouká vítr sporů a pronásledování, ale bude smeten bezbranný v této nové potopě, která ohrožuje svět . A tak při přípravě své vlastní zříceniny vystavuje zesměšňování samotného jména křesťana. – PAPEŽ PIUS XI. Divini Redemptoris „O ateistickém komunismu“, č. 43; 19. března 1937

Kapitola 12 Zjevení popisuje a duchovní konfrontace, bitva o srdce, která, připravená dvěma rozkoly v prvním a půl století církve, vzklíčila v 16. století. Je to bitva o Pravda jak to učí církev a jak je vyvráceno sofistikovaností a bludným uvažováním.

Tato žena představuje Marii, Matku Vykupitele, ale zároveň představuje celou církev, Boží lid všech dob, církev, která kdykoli s velkou bolestí znovu porodí Krista. —POPE BENEDICT XVI v odkazu na Zj 12: 1; Castel Gandolfo, Itálie, AUG. 23, 2006; Zenit

Jan Pavel II. Dává kontext 12. kapitole tím, že odhaluje, jak Satanovým plánem byl postupný vývoj a přijímání zla ve světě:

Není třeba se bát nazvat prvního agenta zla jménem: Zlý. Strategie, kterou používal a nadále používá, spočívá v tom, že se neodhalil, aby zlo, které vložil od začátku, dostalo svou vývoj ze samotného člověka, ze systémů a ze vztahů mezi jednotlivci, z tříd a národů - aby se také stal stále více „strukturálním“ hříchem, stále méně identifikovatelným jako „osobní“ hřích. Jinými slovy, aby se člověk mohl cítit v určitém smyslu „osvobozen“ od hříchu, ale zároveň se do něj ponořovat stále hlouběji. —OPOPE John Paul II, apoštolský dopis, Dilecti Amici, „Mládeži světa“, n. 15

Je to konečná past: stát se otroky aniž by si to plně uvědomil. V takovém stavu podvodu budou duše ochotny přijmout jako zjevné dobro nové mistr.

 

KAPITOLA 13:   RISING BEAST

Kapitoly 12 a 13 jsou rozděleny rozhodující událostí, určitým druhem dalšího rozbití Satanovy moci za pomoci sv. Archanděla Michaela, kdy je satan svržen z „nebe“ na „zemi“. Pravděpodobně to má duchovní rozměr (viz Exorcismus draka) a fyzický rozměr (viz Sedmiletá zkouška - část IV.)

Nejde o konec jeho síly, ale o její koncentraci. Dynamika se tedy náhle změnila. Satan se již „neskrývá“ za svými vymoženostmi a lžemi (protože „ví, že má jen krátkou dobu„[12:12]), ale nyní odhaluje jeho tvář, jak ho Ježíš popsal: a "vrah. “ Kultura smrti, dosud zahalená v masce „lidských práv“ a „tolerance“, bude vzata do rukou toho, koho sv. Jan popisuje jako „zvíře“, které bude sám určit, kdo má „lidská práva“ a kdo it bude „tolerovat“. 

S tragickými důsledky se dlouhý historický proces dostává do bodu obratu. Proces, který kdysi vedl k objevení myšlenky „lidských práv“ - práv obsažených v každém člověku a před jakoukoli ústavou a státní legislativou - je dnes poznamenán překvapivým rozporem. Právě v době, kdy jsou slavnostně deklarována nedotknutelná práva člověka a veřejně potvrzována hodnota života, je upíráno nebo pošlapáváno samotné právo na život, zejména v těch důležitějších okamžicích existence: v okamžiku narození okamžik smrti ... To se děje také na úrovni politiky a vlády: původní a nezcizitelné právo na život je zpochybňováno nebo odepřeno na základě parlamentního hlasování nebo vůle jedné části lidu - i když je většina. Toto je zlověstný výsledek relativismu, který vládne bez odporu: „právo“ přestává být takové, protože již není pevně založeno na nedotknutelné důstojnosti osoby, ale podléhá vůli silnější části. Tímto způsobem demokracie v rozporu se svými vlastními principy účinně směřuje k formě totalitarismu. — PAPEŽ JAN PAVEL II. Evangelium Vitae, „Evangelium života“, n. 18

Jedná se o velkou bitvu mezi „kulturou života“ a „kulturou smrti“:

Tento boj je obdobou apokalyptického boje popsaného v [Zj 11: 19–12: 1–6, 10 o boji mezi „ženou oděnou sluncem“ a „drakem“]. Smrtné bitvy proti životu: „kultura smrti“ se snaží prosadit naši touhu žít a žít naplno ... Obrovské sektory společnosti jsou zmatené v tom, co je správné a co špatné, a jsou vydány na milost a nemilost těm, kteří mají moc „vytvářet“ názor a vnucovat jej ostatním.  —POPE JOHN PAUL II, Státní park Cherry Creek Homily, Denver, Colorado, 1993

Papež Benedikt také evokuje dvanáctou kapitolu Zjevení jako naplněnou v naší době.

Had… chrlil příval vody z jeho úst po ženě, aby ji smetl proudem ... (Zjevení 12:15)

O tomto boji, ve kterém se ocitáme ... [proti] mocnostem, které ničí svět, se mluví v kapitole 12 Zjevení ... Říká se, že drak směruje velký proud vody proti prchající ženě, aby ji smetl ... myslím že je snadné interpretovat, za čím řeka stojí: jsou to právě tyto proudy, které ovládají všechny, a chtějí eliminovat víru církve, která se zdá, že nemá kde obstát před mocí těchto proudů, které se vnucují jako jediný způsob myšlení, jediný způsob života. —POPE BENEDICT XVI, první zasedání zvláštní synody na Středním východě, 10. října 2010

Tento boj nakonec ustoupí vládě „bestie“, která bude jednou z globálních totalit. St. John píše:

Drak tomu dal svou vlastní moc a trůn, spolu s velkou autoritou. (Zj 13: 2)

Na to svatí otcové pečlivě poukazují: tento trůn se postupem času postupně budoval z materiálů hereze pod rouškou „intelektuálního osvícení“ a uvažování bez víra.

Bohužel odpor vůči Duchu svatému, který svatý Pavel zdůrazňuje ve vnitřní a subjektivní dimenzi jako napětí, boj a vzpoura probíhající v lidském srdci, nachází v každém historickém období, zejména v moderní době, své vnější rozměr, který trvá konkrétní forma jako obsah kultury a civilizace, jako a filozofický systém, ideologie, akční program a pro formování lidského chování. Nejjasnějšího výrazu dosahuje v materialismu, a to jak ve své teoretické podobě: jako systém myšlení, tak ve své praktické formě: jako metoda interpretace a hodnocení faktů, a podobně jako program odpovídajícího chování. Systém, který se nejvíce vyvinul a do svých extrémních praktických důsledků přinesl tuto formu myšlení, ideologie a praxe, je dialektický a historický materialismus, který je stále uznáván jako základní jádro marxismu. — PAPEŽ JAN PAVEL II. Dominum et Vivificantem, ne. 56

To je přesně to, co varovala Panna Maria z Fatimy:

Budou-li mé žádosti vyslyšeny, Rusko bude obráceno a nastane mír; pokud ne, rozšíří své chyby po celém světě a způsobí války a pronásledování církve. —Naše paní z Fatimy, Poselství Fatimy, www.vatican.va

Postupné přijímání lži vede k vnějšímu systému, který konkretizuje tuto vnitřní vzpouru. Zatímco prefekt Kongregace pro nauku víry, kardinál Joseph Ratzinger poukázal na to, jak tyto vnější dimenze skutečně získaly podobu totality s cílem řízení.

... náš věk zaznamenal zrod totalitních systémů a forem tyranie, které by v době před technologickým skokem vpřed nebyly možné ... dnes řízení mohou proniknout do nejvnitřnějšího života jednotlivců, a dokonce i formy závislosti vytvořené systémy včasného varování mohou představovat potenciální hrozby útlaku.  —Kardinál Ratzinger (POPE BENEDICT XVI), Pokyn o křesťanské svobodě a osvobození, n. 14

Kolik lidí dnes akceptuje porušení svých „práv“ z důvodu bezpečnosti (například podrobení se škodlivému záření nebo invazivní „vylepšené pat downs“ na letištích)? Ale St. John varuje, je to nepravdivý bezpečnostní.

Uctívali draka, protože dal jeho autoritu šelmě; klaněli se té šelmě a řekli: „Kdo se může srovnávat se zvířetem nebo kdo proti ní může bojovat?“ Zvíře dostalo ústa vycházející z pyšných chvástání a rouhání a dostalo autoritu jednat čtyřicet dva měsíců. (Zj 13: 4--5)

Když lidé říkají: „Mír a bezpečnost“, pak na ně přijde náhlá katastrofa, jako porodní bolesti těhotné ženy, a neuniknou. (1 Tes 5: 3)

A tak dnes vidíme, jak chaos v ekonomice, v politické stabilitě a mezinárodní bezpečnosti by to mohlo velmi dobře připravit cestu nová objednávka povstat. Pokud jsou lidé hladoví a terorizováni občanským a mezinárodním chaosem, určitě se obrátí na stát, aby jim pomohl. To je samozřejmě přirozené a očekávané. Problém dnes je to, že stát již neuznává Boha ani Jeho zákony jako neměnné. Morální relativismus rychle mění tvář politiky, zákonodárce a následně i našeho vnímání reality. V moderním světě již pro Boha není místo, a to má vážné důsledky pro budoucnost, i když by se krátkodobá „řešení“ jevila jako rozumná.

Nedávno se mě někdo zeptal, jestli RFID čip, který lze nyní vložit pod kůži, je „značka šelmy“ popsaná v kapitole 13: 16–17 Zjevení jako prostředek k ovládání obchodu. Možná je otázka kardinála Ratzingera v jeho pokynu, který byl schválen Janem Pavlem II v roce 1986, důležitější než kdy jindy:

Kdokoli vlastní technologii, má moc nad zemí a lidmi. V důsledku toho vznikly dosud neznámé formy nerovnosti mezi těmi, kteří mají znalosti, a těmi, kteří jsou jednoduchými uživateli technologie. Nová technologická síla je spojena s ekonomickou silou a vede k koncentrace toho… Jak lze zabránit tomu, aby se síla technologie stala silou útlaku nad lidskými skupinami nebo celými národy? —Kardinál Ratzinger (POPE BENEDICT XVI), Pokyn o křesťanské svobodě a osvobození, n. 12

 

Klopýtající blok

Je zajímavé poznamenat, že v kapitole 12 drak ženu pronásleduje, ale nemůže ji zničit. Je dána „dvě křídla velký orel,„Symbol božské prozřetelnosti a Boží ochrany. Konfrontace ve 12. kapitole je mezi pravdou a lží. A Ježíš slíbil, že pravda zvítězí:

… Ty jsi Peter, a na této skále postavím svou církev a moc smrti nad ní nepřemůže. (Mat 16:18)

Drak znovu chrlí příval, a potopa „vody“ - materialistické filozofie, pohanské ideologie a okultní—Zametat tu ženu. Ale ještě jednou se jí pomůže (12:16). Církev nelze zničit, a je tedy překážkou, překážkou nového světového řádu, který se snaží „utvářet lidské chování“ a „ovládat“ „pronikáním do nejvnitřnějšího života jednotlivců“. Církev tedy má být…

… Bojovali nejvhodnějšími prostředky a metodami podle okolností času a místa, aby je vyloučili ze společnosti a ze samotného srdce člověka. — PAPEŽ JAN PAVEL II. Dominum et Vivificantem, ne. 56

Satan se ji snaží zničit, protože ...

… Církev je v sociálně-politickém kontextu „znamením a bezpečnost transcendentální dimenze lidské osoby. —Vatikán II, Gaudium et spes, ne. 76

V kapitole 13 jsme však četli, že zvíře dělá dobýt svaté:

Bylo také dovoleno vést válku proti svatým a podmanit si je a bylo jí uděleno oprávnění nad každým kmenem, lidem, jazykem a národem. (Zj 13: 7)

To by se na první pohled zdálo být v rozporu se Zjevením 12 a ochranou, kterou žena poskytovala. Co však Ježíš slíbil je, že to jeho církev, jeho nevěsta a mystické tělo udělají korporátně až do konce času. Ale jako jednotlivých členů, můžeme být pronásledováni, dokonce až k smrti.

Potom vás vydají k pronásledování a zabijí vás. (Mat 24: 9)

V pronásledování šelmy zmizí i celé sbory nebo diecéze:

… Sedm lampových stojanů je sedm kostelů…
Uvědomte si, jak daleko jste spadli. Čiňte pokání a udělejte to, co jste udělali nejprve. Jinak k tobě přijdu a odstraním tvůj svícen z jeho místa, pokud nebudeš činit pokání.
(Zj 1:20; 2: 5)

Kristus slibuje, že Jeho Církev bude existovat po celou dobu někde na světě, i když bude její vnější forma utlačována.

 

ČASY PŘÍPRAVY

A tak, jak se před námi rychle odvíjejí znamení doby, vzhledem k tomu, co o našich dnech stále říkají Svatí otcové, děláme dobře, abychom si byli vědomi toho, co se děje. Psal jsem o Morální tsunami, který připravil cestu pro kulturu smrti. Ale přichází Duchovní tsunami, a tento může velmi dobře připravit cestu pro inkarnaci kultury smrti v a bestie.

Naše příprava tedy nespočívá v budování bunkrů a skladování let jídla, ale v tom, stát se takovou Ženou Zjevení, Ženou Guadalupskou, která svou vírou, pokorou a poslušností seslala pevnosti a rozdrtila hlavu had. Dnes její obraz zůstává zázračně nedotčen na tilmě svatého Juana Diega několik set let poté, co se měla rozpadnout. Je to pro nás prorocké znamení, že jsme ...

… Tváří v tvář konečné konfrontaci mezi církví a anti-církví, evangelia proti anti-evangeliu. —Kardinál Karol Wojtyla (JÁN PAUL II.) Na eucharistickém kongresu ve Filadelfii v Pensylvánii; 13. srpna 1976

Naší přípravou je tedy napodobit ji tím, že se staneme duchovními děti, odtrženi od tohoto světa a připraveni v případě potřeby dát svůj vlastní život za Pravdu. A stejně jako Marie budeme i my v nebi korunováni věčnou slávou a radostí ...

  

SOUVISEJÍCÍ ČTENÍ:

Řízení! Řízení!

Velký zátah

Velké číslování

Série spisů o nadcházejícím duchovním Tsuanmi:

Velké vakuum

Velké podvod

Velký podvod - část II

Velký podvod - část III

Nadcházející padělky

Varování z minulosti

 

  

Publikováno v DOMŮ, SKVĚLÉ ZKOUŠKY.

Komentáře jsou uzavřeny.