IF ο Osvětlení má dojít, událost srovnatelná s „probuzením“ Marnotratného Syna, pak se lidstvo setká nejen se zkažením toho ztraceného syna, následnou milostí Otce, ale také s nemilosrdnost staršího bratra.

Je zajímavé, že v Kristově podobenství nám neříká, zda starší syn přijme návrat svého malého bratra. Bratr je ve skutečnosti naštvaný.

Nyní byl starší syn na poli a na zpáteční cestě, když se přiblížil k domu, uslyšel zvuk hudby a tance. Zavolal jednoho ze služebníků a zeptal se, co to může znamenat. Služebník mu řekl: „Tvůj bratr se vrátil a tvůj otec zabil vykrmené tele, protože ho má v bezpečí a zdraví.“ Rozzlobil se, a když odmítl vstoupit do domu, vyšel jeho otec a prosil ho. (Lukáš 15: 25–28)

Pozoruhodná pravda je, že ne každý na světě přijme milosti Osvětlení; někteří odmítnou „vstoupit do domu“. Není tomu tak každý den v našem vlastním životě? Je nám dáno mnoho okamžiků obrácení, a přesto si tak často volíme svou vlastní zavádějící vůli nad Boží a alespoň v určitých oblastech svého života trochu více zatvrzujeme své srdce. Samotné peklo je plné lidí, kteří se v tomto životě záměrně bránili spasitelské milosti, a jsou tedy bez milosti v příštím životě. Lidská svobodná vůle je najednou neuvěřitelným darem a zároveň vážnou odpovědností, protože je to jediná věc, díky níž je všemocný Bůh bezmocný: Nikomu nenutí spasení, přestože chce, aby všichni byli spaseni. ^[1]srov. 1 Tim 2: 4

Jednou z dimenzí svobodné vůle, která omezuje Boží schopnost jednat v nás, je nemilosrdnost…

pokračovat ve čtení →