ONE z „teď slov“, která Pán zapečetil do mého srdce, je, že dovoluje, aby byl jeho lid zkoušen a zušlechťován v jakémsi „Poslední výzva“ ke svatým. Dovoluje, aby „praskliny“ v našem duchovním životě byly odhaleny a zneužity, aby k tomu došlo zatřes nás, protože už nezbývá čas sedět na plotě. Je to jako předtím jemné varování z nebe ο výstraha, jako osvětlující světlo úsvitu předtím, než Slunce prolomí horizont. Toto osvětlení je a dárek Židům 12:5-7: „Můj synu, nepohrdej káznou Páně a neztrácej odvahu, když tě kárá; koho Pán miluje, toho trestá; bičuje každého syna, kterého uzná." Snášej své zkoušky jako „kázeň“; Bůh s vámi zachází jako se syny. Neboť jaký je ‚syn‘, kterého jeho otec nekázní?' aby nás probudil k velkému duchovní nebezpečí kterým čelíme od chvíle, kdy jsme vstoupili do epochální změny – čas sklizně. pokračovat ve čtení →