Velká trhlina

 

Nihil innovetur, nisi quod traditum est
"Ať nedochází k žádné inovaci nad rámec toho, co bylo předáno."
—PAPEŽ Svatý Štěpán I. (+ 257)

 

THE Vatikánské povolení kněžím rozdávat požehnání pro „páry“ stejného pohlaví a osoby v „nepravidelných“ vztazích vytvořilo v katolické církvi hlubokou trhlinu.

Během několika dnů od jeho oznámení téměř celé kontinenty (Afrika), biskupské konference (např. Maďarsko, Polsko), kardinálové a řeholních řádů odmítl protichůdný jazyk v Fiducia supplicans (FS). Podle dnešního ranního tiskového prohlášení Zenitu „15 biskupských konferencí z Afriky a Evropy plus asi dvacet diecézí po celém světě zakázalo, omezilo nebo pozastavilo používání dokumentu na diecézním území, čímž zdůraznilo existující polarizaci kolem něj.[1]Jan 4, 2024, Zenit A Wikipedia stránky po opozici vůči Fiducia supplicans v současnosti čítá odmítnutí od 16 biskupských konferencí, 29 jednotlivých kardinálů a biskupů a sedmi kongregací a kněžských, řeholních a laických sdružení.

Deklarace, o níž se tvrdilo, že ji podepsal papež, byla také v rozporu s jeho předchozím prohlášením před dvěma lety v odpovědi na otázku (dubia) s dotazem, zda by mohly být požehnány svazky osob stejného pohlaví. Odpověď pak byla jasné ne: pouze jednotlivci mohl požádat o požehnání, protože požehnání páru „by neprojevilo úmysl svěřit takové jednotlivé osoby do ochrany a pomoci Boží... ale schválit a povzbudit volbu a způsob života, který nelze uznat jako objektivně nařízený. zjevené Boží plány“ (viz Zahnuli jsme za roh).

Odpověď na navrhované dubium ["Má církev moc udílet požehnání svazkům osob stejného pohlaví?"] nevylučuje požehnání udělená jednotlivým osobám s homosexuálními sklony, které projevují vůli žít ve věrnosti zjeveným Božím plánům, jak je navrhuje církevní učení. Spíše prohlašuje za nezákonné žádný forma požehnání, která má tendenci uznávat jejich svazky jako takové. -Responsum Kongregace pro nauku víry k dubiu ohledně požehnání svazků osob stejného pohlaví, 22. února 2021

Nový dokument se však pokouší legitimizovat taková požehnání nahrazením slova „spojení“ slovem „pár“, čímž odůvodňuje „možnost požehnání párům v neregulérních situacích a párům stejného pohlaví. aniž by oficiálně potvrdili jejich status nebo jakkoli změnili věčné učení církve o manželství."[2]Fiducia supplicans, O pastoračním smyslu požehnání Prezentace Ale duchovní po celém světě okamžitě odsoudili slovní hříčku jako „dvojsmyslnou“,[3]Emeritní arcibiskup Charles Chaput "sofistika",[4]Fr. Thomas Weinandy a „podvod a lstivý způsob“.[5]biskup Athanasius Scheider

Pamatuji si, když se projednával trans zákon, že jsme byli v průvodu ve farnosti svatého Ignáce a někteří trans lidé mě přišli požádat o mé požehnání a já jim požehnal. [Je to] Další věc... požehnat homosexuálnímu páru. Tam už to není požehnání osob, ale páru a celá tradice církve, dokonce i dokument z doby před dvěma lety, říká, že to není možné. —Kardinál Daniel Sturla, arcibiskup z Montevidea, Uruguay, 27. prosince 2023,Katolická tisková agentura

Vzhledem k tomu, že dokument pojednává o partnerech právě z hlediska vztahu, jehož určující činnost je vnitřně a těžce zlá, zahrnuje do rozsahu požehnání předmět, který nemusí být požehnán. —Dr. Christopher Malloy, předseda a profesor teologie na Univerzitě v Dallasu, 30. prosince 2023; catholicworldreport.com

Ve skutečnosti Jan Pavel II. varoval před sekulárním pokusem dát význam slovu „pár“ oddělenému od sexuálních rozdílů:

Hodnota manželské nerozlučnosti je stále více popírána; jsou vzneseny požadavky na právní uznání de facto vztahy, jako by byly srovnatelné s legitimními manželstvími; a pokouší se přijmout definici páru, ve které není rozdíl pohlaví považován za podstatný. -Ecclesia v Evropě, n. 90, 28. června 2003

Jiní, jako například kanadští biskupové, vydali mnohem vlídnější výklad: „Vůdčím principem v Deklaraci je skutečnost, že samotná žádost o požehnání představuje otevřenost Božímu milosrdenství a může být příležitostí k větší důvěře v Boha. “[6]cccb.ca To však předpokládá, že manželé – již ve stavu objektivního těžkého hříchu – ve skutečnosti hledají Boží milosrdenství. A pokud ano, vyvolává to další otázku:

Proč [prosí] o toto požehnání jako pár, ne jako jednotlivec? Samozřejmě, že svobodná osoba, která má tento problém s náklonností ke stejnému pohlaví, může přijít a požádat o požehnání, aby překonala pokušení, aby mohla s Boží milostí žít cudně. Ale jako svobodný člověk nepřijde se svým partnerem – to bude v jeho cestě žít podle Boží vůle rozpor.  —biskup Athanasius Schneider, 19. prosince 2023; youtube.com

 

Twisting Papežská autorita

Zdá se, že téměř každý den jsou zprávy o odmítnutí dalších duchovních Fiducia supplicans (FS) dělá titulky.[7]např. Peruánský biskup zakazuje požehnání osobám stejného pohlaví; lifesitenews.com; Španělští kněží zahájili petici za zrušení FS; infovaticana-com; Němečtí kněží odmítají FS jako rozporuplné, srov. lifesitenews.com Ve skutečnosti východní rituál katolické církve jednoznačně řekl „ne“ tomu, co FS nazývá „nový vývoj“ v požehnáních.[8]srov katholicherald.co.uk To vyvolalo bezprecedentní krizi, kdy se biskupové brání dokumentu podepsanému papežem, o kterém říkají, že je „nemožné“ provést tak, jak je napsán.

Ale hrstka vlivných komentátorů na sociálních sítích útočí na všechny duchovní nebo laiky, kteří vyjadřují obavy z rozporuplného jazyka FS. Tvrdí, že učitelský úřad (František) promluvil, je třeba ho bez pochyby poslouchat a že papež se nemůže mýlit ani ve svém „obyčejném magisteriu“.  

Jejich argumenty však zavání ultramontanismus, moderní hereze, v níž jsou papežské pravomoci značně přeháněny, čímž se pokřivují hranice papežského charismatu neomylnosti.

Projekt Katechismus katolické církve uvádí:

Římský papež, hlava biskupského sboru, se těší této neomylnosti z titulu svého úřadu, když jako nejvyšší pastýř a učitel všech věřících – který utvrzuje své bratry ve víře, definitivním aktem hlásá doktrínu týkající se víra nebo morálka… —N. 891

Tohle je ex cathedra akt — ze sídla Petrova — a to vzácný. Opak je ovšem pravdou, tedy papežem být může omylný když vykonává zbytek své učitelské pravomoci neboli „magisteria“.[9]Papežové udělali a dělají chyby, a to není překvapením. Neomylnost je vyhrazena ex cathedra [„Ze sídla“ Petra, tj. Hlásání dogmat založených na posvátné tradici]. Žádní papežové v historii církve nikdy neudělali ex cathedra chyby. — Rev. Joseph Iannuzzi, teolog a odborník na patristiku

Jedním takovým případem v dějinách církve byl papež Honorius, který navrhl, že Kristus měl pouze „jednu vůli“ (církev později potvrdila jako doktrínu „dvě vůle“ Kristovy). Papež Agatho (678–681) později Honoriova slova odsoudil. Nicméně zde je příklad, kdy by papež skutečně mohl být nejasný, nejednoznačný, mýlil se a potřeboval synovskou opravu. Posledním případem papeže v teologickém omylu byl Jan XXII. (1316 – 1334), když učil svou teorii, že Svatí budou mít blaženou vizi až po Posledním soudu při druhém příchodu Krista. Biskup Athanasius Schneider poznamenává, že zacházení s tímto konkrétním případem v té době bylo následující: existovala veřejná napomenutí (Pařížská univerzita, francouzský král Filip VI.), vyvrácení nesprávných papežských teorií učiněných prostřednictvím teologických publikací a bratrská oprava jménem kardinála Jacquese Fourniera, který se nakonec stal jeho nástupcem jako papež Benedikt XII. (1334 – 1342).[10]Biskup Athanasius Schneider, onepeterfive.com

A konečně, v naší době komentáře a názory na vakcíny nebo změnu klimatu nepředstavují církevní učení a nejsou morálně závazné pro věřící křesťany, protože jsou mimo dosah církevních kompetencí.[11]Rev. Joseph Iannuzzi, STL, S. Th.D., Newsletter, podzim 2021; srov. Barque je jen jeden

Papež se nemůže dopustit hereze, když mluví ex cathedra, to je dogma víry. Ve svém učení mimo prohlášení ex cathedra, může se však dopustit doktrinálních nejasností, omylů a dokonce i herezí. A protože papež není totožný s celou církví, je církev silnější než jediný chybující nebo heretický papež. V takovém případě by ho člověk měl uctivě napravit (vyhýbat se čistě lidskému hněvu a neuctivému jazyku), vzepřít se mu, jako by se vzepřel špatnému otci rodiny. Přesto členové rodiny nemohou prohlásit svého zlého otce za sesazeného z otcovství. Mohou ho opravit, odmítnout ho poslouchat, oddělit se od něj,[12]ne schizma, ale zjevně oddělení od toho, co není v souladu s posvátnou tradicí ale nemohou ho prohlásit za sesazeného. —biskup Athansius Schneider, 19. září 2023; onepeterfive.com

Zatímco někteří argumentují proti tvrzení, že papež může být heretik,[13]srov Může být papež kacíř? katechismus je jasný, že papež se může dopustit určitých omylů mimo ex katedrála činy, které mohou vyžadovat synovskou nápravu od těch, kteří jsou pověřeni výkladem Božího slova.

Úkol autenticky vykládat Boží slovo byl svěřen pouze učitelskému úřadu církve, tedy papeži a biskupům ve společenství s ním. -CCC, 100

Ale neoultramontanisté budou trvat na tom, že se biskupové mají podřídit cokoliv papež říká – i když je to teologicky problematické. Budou citovat papeže Lva XIII., který napsal:

Proto přísluší papeži, aby autoritativně posuzoval, co obsahují posvátná orákula, jakož i jaké nauky jsou v souladu a jaké s nimi nesouhlasí; a také ze stejného důvodu ukázat, jaké věci je třeba přijmout jako správné a co odmítnout jako bezcenné; co je nutné dělat a čeho se vyvarovat, abychom dosáhli věčné spásy. Neboť jinak by neexistoval žádný spolehlivý vykladač Božích příkazů ani by neexistoval žádný bezpečný průvodce, který by člověku ukázal, jak by měl žít. -Sapientiae Christianae, n. 24
To říká, že papež může „soudit autoritativně“ (tj. definitivně) a že sjeden úkol „patří“ jemu. Ale to neznamená, že on vždy tak činí. Jako takový máme příklad, kdy Pavel napravil Petra do tváře za pokrytecké chování v jeho pastoračních nesrovnalostech mezi Židy a pohany. Zatímco Lev XIII. říká, že papež může ukázat, „co je nutné dělat a čemu se vyhnout“, jasně to neznamená, že to papež vždy dělá sám:
 
A když Kéfas [Petr] přišel do Antiochie, postavil jsem se mu do tváře, protože se zjevně mýlil. (Gal 2: 11)
Peter po Letnicích… je tentýž Petr, který ze strachu před Židy popíral jeho křesťanskou svobodu (Galaťanům 2 11–14); je zároveň kamenem i kamenem úrazu. A nebylo to tak v průběhu dějin církve, že papež, Petrův nástupce, byl zároveň Petrou a Skandalonem – Boží skálou i kamenem úrazu? —POPE BENEDICT XVI, od Nový Volk Gottes, str. 80ff
 
Po Autentickém magisteriu
Podle dogmatické konstituce církve Lumen Gentium:
Tato náboženská podřízenost mysli a vůle se musí zvláštním způsobem projevit autentický magisterium římského pontifika, i když zrovna nemluví ex cathedra... —N. 25, vatikán.va
Všimněte si toho slova autentický. Pochází z lat autentické, což znamená „autoritativní“. Takže učení patří do „autentického magisteria“, pokud bylo autoritativně vyučováno.
 
V četných poselstvích od věštců z celého světa nás Panna Maria varuje, abychom zůstali věrni „pravému magisteriu“ Církve:

Ať se stane cokoliv, neodchylujte se od učení pravého učitelského úřadu Církve mého Ježíše. -Naše paní Pedro Regis, 3. února 2022

Mé děti, modlete se za církev a za svaté kněze, aby vždy zůstali věrni pravému učitelskému úřadu víry. -Naše dáma Gisella Cardia, 3. února 2022

Děti, modlete se, aby pravý učitelský úřad Církve nebyl ztracen. -Panny Marie ze Zara AngeleČervence 8, 2023

To, co tvoří „pravé“ nebo „autentické“ magisterium buď papeže nebo biskupů, je, když předávají to, co jim již bylo předáno a je v souladu s „uložením víry“.[14]See Co je to „skutečné magisterium“ Jak Kristus přikázal svým apoštolům před svým nanebevstoupením:

Jděte tedy a získávejte učedníky ze všech národů... učte je zachovávat vše, co jsem ti přikázal. (Matt 28: 19-20)
 
Mají učit Kristovo přikázání, ne jejich vlastní. Vatikán I. potvrdil, že „Duch svatý byl zaslíben Petrovým nástupcům ne proto, aby jeho zjevením dali na známost nějakou novou nauku, ale aby s jeho pomocí mohli nábožensky střežit a věrně vykládat zjevení nebo uložení víra předaná apoštoly“.[15]Pastor aeternus, Ch. 4:6 A tak ...
Papež není absolutním panovníkem, jehož myšlenky a touhy jsou zákonem. Naopak služba papeže je zárukou poslušnosti vůči Kristu a Jeho slovu. —PAPEŽ BENEDIKT XVI., homilie z 8. května 2005; San Diego Union-Tribune
Ani papežové nemohou „rozvinout doktrínu“, která se odchyluje od posvátné tradice.[16]srov Rozvíjející se nádhera pravdy
Jakékoli vyjádření nauky nebo praxe, které není v souladu s Božím zjevením obsaženým v Písmu svatém a v Tradici církve, nemůže být autentickým výkonem apoštolské nebo petřínské služby a musí být věřícími odmítnuto. —Kardinál Raymond Burke, bývalý člen Apoštolské signatury, nejvyšší soudní autority v Církvi pod papežem; 19. dubna 2018; ncronline.org
Zatímco někteří tvrdí, že žádný papež nezemřel jako heretik (a ani výše uvedené případy Honorious a Jana XXII. pravděpodobně neposkytují, že důkaz[17]srov Může být papež kacíř?) Předmětem sporu není hereze, ale zjevné tragické selhání logiky a pastorační opatrnosti, které může a také vyvolává skandál. Přestože Fiducia supplicans říká, že kněz nemůže žehnat „spojení“, žehnat páru ve skutečnosti znamená uznat to, co z nich dělá pár – jejich sexuální spojení. A tak argumentují mnozí duchovní:
…mohou obdržet požehnání pro růst v milosti a pro úspěch svého morálního úsilí a svých dalších kroků dobrým směrem, ale ne jako pár kvůli nepochopení a nemožnosti takového požehnání. —biskup Marian Eleganti, 20. prosince 2023; lifesitenews.com od kath.net
Jako takový, někteří argumentují, že Fiducia supplicans není autentickým výkonem „pravého magisteria“ a ve skutečnosti pro něj představuje nebezpečí.
Fiducia Supplicans nepatří k „autentickému učitelskému úřadu“, a proto není závazné, protože to, co je v něm potvrzeno, není obsaženo v psaném nebo předávaném Božím slově a které církev, římský pontifik nebo kolegium biskupů buď definitivně, tzn. slavnostním soudem nebo s řádným a všeobecným učitelským úřadem navrhuje věřit jako božsky zjevené. Člověk se jí nemůže držet ani s náboženským souhlasem vůle a rozumu. —Teolog otec Nicola Bux, bývalý poradce Dikasteria pro nauku víry; 25. ledna 2024; edwardpentin.co.uk

Stručně řečeno, záměrná nejednoznačnost Fiducia supplicans otevírá dveře téměř každému rozvracení manželství, které požadují nepřátelé víry, ale stejná nejednoznačnost znamená, že dokument je bezzubý. — Fr. Dwight Longnecker, 19. prosince 2023; dwightlongenecker.com

AKTUALIZACE: Krátce po zveřejnění tohoto článku vydal prefekt pro dikasterium nauky víry tisková zpráva varující biskupské konference, že „není žádný prostor, abychom se doktrinálně distancovali od této deklarace nebo ji považovali za heretické, v rozporu s tradicí Církve nebo za rouhání“. Důvod, cituje, je ten Fiducia supplicans potvrzuje „tradiční nauku církve o manželství, která nepovoluje žádný druh liturgického obřadu nebo požehnání podobné liturgickému obřadu, které může způsobit zmatek“.

Avšak málokdo, pokud vůbec někdo, zpochybňuje tyto prvky Deklarace, které jsou skutečně v souladu s posvátnou tradicí. A kněží vždy udělovali požehnání jednotlivcům před tímto dokumentem. Spíše je to „skutečná novinka“, že lze „páru“ požehnat, jak potvrzuje FS, a přitom přehlížet vnitřní sexuální vztah, který z nich dělá především pár. Jinými slovy, tato nová tisková zpráva je nutit biskupy přijmout tuto kompromitující situaci.

Skutečnost, že nikdo neodmítl papeže Františka Responsum je skutečným vodítkem proč Fiducia supplicans zůstává pro mnohé biskupy problematická...
 
Varování a přítomnost Panny Marie…
V poselství Pedru Regisovi, který se těší podpoře svého biskupa, Panna Maria údajně říká:
Opačné větry přesunou Velkou loď pryč z bezpečného přístavu a velké ztroskotání způsobí smrt mnoha mých ubohých dětí. Dejte mi své ruce a já vás dovedu k mému Synu Ježíši. Vinou velitele se [plavidlo] ztratí, ale Pán přijde svému lidu na pomoc. —1. Ledna 2024
A zpráva od Panny Marie z Akity je nyní v plném zobrazení:
Dílo ďábla pronikne i do Církve tak, že uvidíme kardinály, kteří se postaví proti kardinálům, biskupy proti biskupům. Kněží, kteří si mě uctívají, budou opovrhováni svými spolubratry ... a budou vyhozeni kostely a oltáře; Církev bude plná těch, kteří přijímají kompromisy, a démon bude tlačit na mnoho kněží a zasvěcených duší, aby opustili službu Pánu ... —Sr. Agnes Sasagawové z Akity v Japonsku, 13. října 1973
Zatímco velká část katolické církve stále ignoruje, ne-li pohrdá proroctvími,[18]„Nepohrdejte slovy proroků, ale vše vyzkoušejte; držte se toho, co je dobré…“ (1 Tesalonickým 5:20-21) Myslím, že bychom měli věnovat pozornost - bdejte a modlete se (Marek 14:38). Na konci výše uvedené apoštolské exhortace Jana Pavla II. ukazuje na Ženu bojující s drakem, aby nám připomněl jak nebezpečí, která nás čekají, tak vítězství, které je zajištěno.
Projekt drak je „pradávný had, který se nazývá Ďábel a Satan, podvodník celého světa“ (Rev 12:9). The konflikt je nerovný: zdá se, že drak vítězí, tak velká je jeho arogance před bezbrannou a trpící ženou... Pokračuj v rozjímání o Marii, s vědomím, že je „mateřsky přítomná a podílí se na mnoha komplikovaných problémech, které dnes sužují životy jednotlivců, rodin a národů“ a „pomáhá křesťanskému lidu v neustálém boji mezi dobrem a zlem, aby zajistil, že ' neklesne', nebo, pokud spadla, že 'znovu povstane'“. -Ecclesia v Evropě, n. 124, 28. června 2003
 

Děti, ať vás nikdo neklame.
Ten, kdo jedná spravedlivě, je spravedlivý,
stejně jako on je spravedlivý.
Kdo hřeší, patří ďáblu,
protože ďábel od počátku hřešil.
Vskutku, Syn Boží byl zjeven, aby zničil skutky ďábla…
Tímto způsobem,
děti Boží a děti ďábla jsou objasněny;
nikdo, kdo nekoná spravedlivě, nepatří Bohu,
ani nikoho, kdo nemiluje svého bratra.
(Dnešní První hromadné čtení)

Související čtení

Anti-Mercy

 

Další rok... děkuji za váš
modlitby a podporu

 

s Nihil Obstat

 

Na cestu s Markem dovnitř Projekt Nyní slovo,
klikněte na banner níže až upsat.
Váš e-mail nebude nikomu sdílen.

Nyní na telegramu. Klikněte na:

Sledujte Marka a každodenní „znamení času“ na MeWe:


Postupujte podle Markových spisů zde:

Poslechněte si následující:


 

 
 
 

 

 

Tisk přátelský, PDF a e-mail

Poznámky pod čarou

Poznámky pod čarou
1 Jan 4, 2024, Zenit
2 Fiducia supplicans, O pastoračním smyslu požehnání Prezentace
3 Emeritní arcibiskup Charles Chaput
4 Fr. Thomas Weinandy
5 biskup Athanasius Scheider
6 cccb.ca
7 např. Peruánský biskup zakazuje požehnání osobám stejného pohlaví; lifesitenews.com; Španělští kněží zahájili petici za zrušení FS; infovaticana-com; Němečtí kněží odmítají FS jako rozporuplné, srov. lifesitenews.com
8 srov katholicherald.co.uk
9 Papežové udělali a dělají chyby, a to není překvapením. Neomylnost je vyhrazena ex cathedra [„Ze sídla“ Petra, tj. Hlásání dogmat založených na posvátné tradici]. Žádní papežové v historii církve nikdy neudělali ex cathedra chyby. — Rev. Joseph Iannuzzi, teolog a odborník na patristiku
10 Biskup Athanasius Schneider, onepeterfive.com
11 Rev. Joseph Iannuzzi, STL, S. Th.D., Newsletter, podzim 2021; srov. Barque je jen jeden
12 ne schizma, ale zjevně oddělení od toho, co není v souladu s posvátnou tradicí
13 srov Může být papež kacíř?
14 See Co je to „skutečné magisterium“
15 Pastor aeternus, Ch. 4:6
16 srov Rozvíjející se nádhera pravdy
17 srov Může být papež kacíř?
18 „Nepohrdejte slovy proroků, ale vše vyzkoušejte; držte se toho, co je dobré…“ (1 Tesalonickým 5:20-21)
Publikováno v DOMŮ, VÍRA A MORÁLY.