Brána je úzká
a cesta je těžká
která vede k životu,
a těch, kteří to najdou, je málo.
(Mat 7:14)
Zdá se mi, že tato cesta se stala užší, skalnatější a zrádnější než kdykoli předtím. Nyní se pod nohama začínají objevovat slzy a pot svatých; opravdová zkouška víry se stává strmějším sklonem; krvavé stopy mučedníků, dosud vlhké jejich obětí, se lesknou v blednoucím soumraku našich časů. Pro dnešní křesťany je to cesta, která člověka buď naplňuje hrůzou…. nebo někoho zavolá hlouběji. Cesta jako taková je méně vyšlapaná, o čemž svědčí stále méně duší ochotných podstoupit tuto cestu, která nakonec jde ve stopách našeho Mistra.
… V rozlehlých oblastech světa hrozí víře, že vyhasne jako plamen, který už nemá palivo. —Dopis Jeho Svatosti PAPEŽE BENEDIKT XVI. všem biskupům světa, 12. března 2009
Jako takové je k vidění méně a světla – světlo pravdy – a méně duší, se kterými lze cestovat. Cesta je nejen užší, ale i osamělejší. Více než kdy jindy, „Kráčíme vírou, ne zrakem“ (2. Korinťanům 5:7).
Cesta lásky
Věřím, že tato cesta není nic jiného než autentický láska. Dnes existuje tolik falešných cest předstíraných lásku; objevují se pod názvy „tolerance“, „inkluzivita“, „spravedlnost“, „udržitelný rozvoj“ atd. maska lásky, ale postrádají pravdu, morální požadavky, nezištnou lásku.
…neboť brána je široká a cesta snadná, která vede do záhuby, a těch, kteří jí vcházejí, je mnoho. (Mat 6:13)
Je to cesta politická korektnost která si vysloužila potlesk světských. Ale je to slepá ulička.
Běda vám, když o vás všichni mluví dobře, neboť jejich předkové takto jednali s falešnými proroky. (Luke 6: 26)
Jako takoví jsou pravými proroky této Cesty ti, kteří následují úzkou a obtížnou cestu sebeodříkání. A tady je, jak…
Žehnej těm, kdo tě proklínají, modli se za ty, kdo tě týrají. (Luke 6: 28)
Dělej druhým tak, jak chceš, aby oni činili tobě. (v. 31)
…milujte své nepřátele a čiňte jim dobře a půjčujte a nic neočekávejte… Buďte milosrdní, jako je milosrdný [také] váš Otec. (cca 35-36)
Přestaňte soudit a nebudete souzeni. Přestaňte odsuzovat a nebudete odsouzeni. Odpusťte a bude vám odpuštěno. (6: 37)
Žehnejte těm, kdo vás pronásledují, žehnejte jim a neproklínejte je. (Římanům 12: 14)
Neodplácejte nikomu zlým za zlo; starejte se o to, co je ušlechtilé v očích všech. (12: 17)
Spíše „pokud má váš nepřítel hlad, nakrmte ho; má-li žízeň, dejte mu něco napít; neboť tak mu shrneme žhavé uhlí na hlavu." Nenechte se přemoci zlem, ale přemožte zlo dobrem. (cca 20-21)
Největší překážky
I pro ty, kteří našli tuto úzkou cestu, zůstávají nebezpečné překážky pýcha. Jednoho dne na sebe vezme podobu velkého kamene, balvanu sebe sama
spokojenost. "Nejsem takový a takový, a tak to mám všechno pohromadě":
Buďme vždy ve střehu a nedovolme, aby tento velmi impozantní nepřítel [spokojenosti se sebou samým] pronikl do našich myslí a srdcí, protože jakmile vstoupí, pustoší každou ctnost, kazí každou svatost a kazí vše, co je dobré a krásné. -z Duchovní směr Padre Pio pro každý den, editoval Gianluigi Pasquale, Služební knihy; Únor 25th
Nebo může mít pýcha podobu hluboké, temné sebespravedlivé jámy, do které klopýtáme, a přitom si myslíme, že vidíme jasně. "Dělám to, uctívám tímto způsobem atd., proto jsem lepší, moudřejší a spravedlivější než můj soused." Ale taková duše na sebe bere sterilitu, chlad a temnotu této jámy pýchy:
Neboť říkáte: ‚Jsem bohatý a zámožný a nic nepotřebuji‘, a přesto si neuvědomujete, že jste ubozí, politováníhodní, chudí, slepí a nazí. (Zjevení 3: 17)
Nebo může být pýcha jako strom padlý na úzkou cestu. Spíše než aby to zpochybnilo něčí falešné předpoklady a paradigmata, odmítají ustoupit, dokonce i kvůli svému sousedovi, aby jim pomohli na cestě. Například ti, kteří odmítají prvky naší posvátné tradice, jako jsou charismatické dary, proroctví a mystika, protože jim nerozumí. Takoví lidé, varoval Ježíš, se stávají jako farizeové:
Běda vám, znalci zákona! Vzali jste klíč poznání. Vy sami jste nevstoupili a zastavili jste ty, kteří se pokoušeli vstoupit. (Luke 11: 52)
Na druhé straně svatý Pavel varuje, že stejně scestní jsou ti, kdo mají velké dary, a přesto zůstávají bez (autentické) lásky.
Mám-li dar proroctví a rozumím všem tajemstvím a všemu poznání; kdybych měl veškerou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem... Ne každý, kdo mi říká: ‚Pane, Pane‘, vejde do království nebeského, ale jen ten, kdo plní mou vůli. Otče v nebi. (1 Kor 13:2, Matouš 7:21)
Autentická Láska
Co je tedy pravá láska? jedním slovem Ježíš. Řekl: "Já jsem ta cesta,"[1]John 14: 6 a pak vydláždil cestu svou krví až na Kalvárii. Tam, 
Kříž je věčnou ikonou autentické lásky. Je to neustálé vylévání ze sebe pro druhého – pro manželku nebo manžela, děti, spolubydlícího, spolužáka, souseda a cizince. Je to dávání, v každém okamžiku, který to vyžaduje, celého mého já, nic nezadržovat, nepočítaje cenu.
Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele. (John 15: 13)
Ale jak prakticky?
Láska je trpělivá a laskavá; láska není žárlivá ani vychloubačná; není to arogantní ani drzé. Láska netrvá na své vlastní cestě; není podrážděná nebo rozhořčená; neraduje se ze špatného, ale raduje se z práva. Láska všechno snese, všemu věří, ve všechno doufá, všechno vydrží. (1 Kor 13: 4--7)
Znamená to snášet chyby toho druhého v duchu jemnosti a trpělivosti, snášet své slabosti a nedostatky, tedy jejich nedostatek opravdové lásky k tobě [2]„Bratři, i když je člověk přistižen při nějakém provinění, vy, duchovní, byste ho měli napravit v mírném duchu a hledět na sebe, abyste také nebyli pokoušeni. Neste břemena jeden druhého, a tak naplníte zákon Kristův.“ — Gal 6:1–2 — a to bez omezení.[3]„Pane, když se můj bratr prohřeší proti mně, jak často mu musím odpustit? Až sedmkrát?" Ježíš odpověděl: Říkám vám, ne sedmkrát, ale sedmdesát sedmkrát. — Mat 18:21–22
Dnes, svědectví Láska vychlazená po celém světě snad nikdy nebylo větší pokušení buď se ohánět, nebo se od ostatních jednoduše stáhnout. Drahý křesťane, nenech se překonat.
Vy jste světlo světa. Město na hoře nelze skrýt. Ani nezapálí lampu a pak ji nepoloží pod koš; je umístěn na svícnu, kde svítí všem v domě. (Matt 5: 14-15)
Ale tady je pravda: zářit v této noci, být majákem ve tmě, nést láska v pravdě ve světě vychlazeném znamená pozvat úspěchy i pronásledování.
"Žádný otrok není větší než jeho pán." Jestliže mě pronásledovali, budou pronásledovat i vás. Jestliže dodrželi mé slovo, dodrží i vaše… Blahoslavení jste, když vás lidé nenávidí a když vás vylučují a urážejí a odsuzují vaše jméno jako zlo kvůli Synu člověka. (John 15: 20, Lukáš 6:22)
Proto vstupujeme do nejslavnější hodiny Církve – hodiny jejího posledního svědectví v této době, když následuje svého Pána skrze své vlastní utrpení, smrt a vzkříšení. Stala se z toho opravdu trnitá cesta, ale jaká slavná koruna nás čeká.
Kde je pravá láska? Kde to najdu? Modlím se, až tě příště potkám…
Modlete se: Miluj žij ve mně
Související čtení
Politická korektnost a velká apostaze
Podpořte Markovu službu na plný úvazek:
s Nihil Obstat
Na cestu s Markem dovnitř Jedno Nyní slovo,
klikněte na banner níže až upsat.
Váš e-mail nebude nikomu sdílen.
Nyní na telegramu. Klikněte na:
Sledujte Marka a každodenní „znamení času“ na MeWe:
Postupujte podle Markových spisů zde:
Poslechněte si následující:
Poznámky pod čarou
| ↑1 | John 14: 6 |
|---|---|
| ↑2 | „Bratři, i když je člověk přistižen při nějakém provinění, vy, duchovní, byste ho měli napravit v mírném duchu a hledět na sebe, abyste také nebyli pokoušeni. Neste břemena jeden druhého, a tak naplníte zákon Kristův.“ — Gal 6:1–2 |
| ↑3 | „Pane, když se můj bratr prohřeší proti mně, jak často mu musím odpustit? Až sedmkrát?" Ježíš odpověděl: Říkám vám, ne sedmkrát, ale sedmdesát sedmkrát. — Mat 18:21–22 |