Papežové a Dawning éra

"Krev mučedníků je semenem církve," řekl raný církevní otec Tertullian. ^[1]160-220 nl Apologeticum, n. 50 Proto opět důvod tohoto webu: připravit čtenáře na dny, které nás čekají. Tyto časy musely přijít, pro nějakou generaci, a to může být naše.

Tzdá se, že má větší povědomí o proroctvích týkajících se „posledních časů“, které mají jeden společný cíl, ohlašovat velké pohromy, které se blíží lidstvu, vítězství církve a obnovu světa. -Katolická encyklopedieProroctví, www.newadvent.org

Nej autoritativní pohled a ten, který se zdá být nejvíce v souladu s Písmem svatým, je ten, že po pádu Antikrista vstoupí katolická církev znovu do období prosperity a vítězství. -Konec současného světa a tajemství budoucího života, Fr. Charles Arminjon (1824-1885), str. 56-57; Sophia Institute Press

Takže jsou to především časy naděje. Přecházíme z dlouhé duchovní zimy do toho, čemu naši nedávní papežové říkali „nové jaro“. Jsme, řekl sv. Jan Pavel II., „Překračující práh naděje.“

[Jan Pavel II.] Si skutečně váží velkého očekávání, že po tisíciletí rozdělení bude následovat tisíciletí sjednocení ... že všechny katastrofy našeho století, všechny jeho slzy, jak říká papež, budou na konci dohnány a proměnil se v nový začátek.  —Kardinál Joseph Ratzinger (POPE BENEDICT XVI), Sůl Země, rozhovor s Peterem Seewaldem, str. 237

Po očištění pokusem a utrpením se rozbije úsvit nové éry. -POPE ST. JOHN PAUL II, Obecné publikum, 10. září 2003

PRAHA NOVÉ ÉRY

Zatímco jsem se se stovkami tisíc sešel na Světových dnech mládeže v kanadském Torontu v roce 2002, slyšeli jsme, jak nás John Paul II volá, abychom byli „strážci rána“ tohoto očekávaného „nového začátku“:

Mladí se ukázali, že jsou pro Řím a pro církev zvláštním darem Ducha Božího… neváhal jsem je požádat o radikální volbu víry a života a představil jim úžasný úkol: stát se „ráno“ strážci “na úsvitu nového tisíciletí. — PAPEŽ JAN PAVEL II. Novo Millennio Inuente, č. 9

… Strážní, kteří hlásají světu nový úsvit naděje, bratrství a míru. —POPE JOHN PAUL II, Adresa hnutí mládeže v Guanelli, 20. dubna 2002, www.vatican.va

Benedikt XVI. Pokračoval v této výzvě k mládeži ve zprávě, která podrobněji popisuje tento nadcházející „nový věk“ (odlišuje se od padělaný „nový věk“ spiritualita dnes převládající):

Posílen Duchem a čerpající z bohaté víry víry, je povolána nová generace křesťanů, která pomáhá budovat svět, v němž je vítán Boží dar života, respektován a vážen - neodmítnut, obáván jako hrozba a zničen. Nový věk, ve kterém láska není chamtivá nebo sebevědomá, ale čistá, věrná a skutečně svobodná, otevřená druhým, respektující jejich důstojnost, hledající jejich dobro, vyzařující radost a krásu. Nový věk, ve kterém nás naděje osvobozuje od povrchnosti, apatie a sebepohlcování, které umrtvují naši duši a otrávují naše vztahy. Drazí mladí přátelé, Pán vás žádá, abyste byli proroky této nové doby ... —POPE BENEDICT XVI, Homily, Světový den mládeže, Sydney, Austrálie, 20. července 2008

O této nové éře hovořil znovu při své návštěvě s obyvateli Spojeného království:

Tento národ a Evropa, kterou [Saint] Bede a jeho současníci pomáhali budovat, opět stojí na prahu nového věku. —POPE BENEDICT XVI, projev na ekumenické slavnosti, Londýn, Anglie; 1. září 2010; Zenit.org

Tento „nový věk“ předvídal v roce 1969, když prorokoval v rozhlasovém rozhovoru:

Z dnešní krize vzejde církev zítřka - církev, která ztratila mnoho. Stane se malá a bude muset začít znovu víceméně od začátku. Už nebude moci obývat mnoho budov, které vybudovala v prosperitě. Jak se snižuje počet jejích přívrženců, ztratí mnoho ze svých sociálních privilegií ... Proces bude o to náročnější, protože bude třeba se zbavit sektářské úzkoprsosti i pompézní vlastní vůle ... Ale když bude zkouška toto prosévání je minulostí, z duchovnější a jednodušší církve vyteče velká síla. —Kardinál Ratzinger (PÁPEŽ Benedikt), „Jak bude církev vypadat v roce 2000“, rozhlasové kázání v roce 1969; Ignáce Press; ucatholic.com

APOSTOLICKÁ TRADICE

Již dříve jsem vysvětlil, jak má tato nová éra kořeny v apoštolské tradici, kterou jsme částečně obdrželi od raných církevních otců (viz Nadcházející panství církve) a samozřejmě Písmo svaté (viz Kacířství a další otázky).

Pozoruhodné však je, co říkali svatí otcové po celou dobu, zejména v minulém století. To znamená, že Jan Pavel II. A Benedikt XVI. Nenavrhují jedinečnou naději do budoucnosti, ale staví na tomto apoštolském hlasu, že skutečně přijde čas, kdy bude prostřednictvím očištěné církve duchovní vláda Kristova nastolena až do konce ze země.

Bůh miluje všechny muže a ženy na zemi a dává jim naději na novou éru, éru míru. Jeho láska, plně zjevená ve Vtěleném Synovi, je základem univerzálního míru. Když je tato láska vítána v hlubinách lidského srdce, smíří lidi s Bohem a se sebou samými, obnovuje mezilidské vztahy a podněcuje touhu po bratrství schopném vyhnat pokušení násilí a války. Velké jubileum je neoddělitelně spojeno s tímto poselstvím lásky a smíření, poselstvím, které dnes dává hlas nejpravdivějším aspiracím lidstva.  —POPE JOHN PAUL II, Poselství papeže Jana Pavla II. Na oslavu Světového dne míru, 1. ledna 2000

Papežský teolog pro Jana Pavla II., Jakož i Pia XII., Jana XXIII., Pavla VI. A Jana Pavla I., potvrdil, že toto dlouho očekávané „období míru“ na Zemi se blíží.

Ano, ve Fatimě byl zaslíben zázrak, největší zázrak v historii světa, druhý po vzkříšení. A ten zázrak bude érou míru, která světu ještě nikdy nebyla poskytnuta. —Mario Luigi Cardinal Ciappi, 9. října 1994, Rodinný katechismus, str. 35

Kardinál Ciappi proto spojuje předchozí magisterské výroky s triumfem Neposkvrněného srdce, který je zároveň triumfem církve.

Katolická církev, která je Kristovým královstvím na zemi, je předurčena k šíření mezi všemi lidmi a všemi národy… – PAPEŽ PIUS XI. Quas Primas, Encyklika, n. 12., 11. prosince 1925; srov. Mat 24:14

Nakonec bude možné, že naše mnoho ran bude uzdraveno a veškerá spravedlnost vyvstane znovu s nadějí na obnovenou autoritu; aby se obnovila nádhera pokoje a meče a paže padly z ruky, a když všichni lidé uznají Kristovu říši a ochotně poslouchají Jeho slovo, a každý jazyk vyzná, že Pán Ježíš je ve slávě Otce. —POPE LEO XIII, Zasvěcení Nejsvětějšímu srdci, květen 1899

Tuto naději v naší době znovu zopakoval papež František:

… [] Pouť celého Božího lidu; a v jeho světle mohou i ostatní národy kráčet směrem ke Království spravedlnosti, směrem ke Království míru. Jaký skvělý den to bude, když budou zbraně rozebrány, aby se proměnily v pracovní nástroje! A to je možné! Vsadili jsme na naději, na naději na mír a na to bude možné. —POPE FRANCIS, Sunday Angelus, 1. prosince 2013; Katolická tisková agentura, 2. prosince 2013

Stejně jako jeho předchůdci, i papež František má naději, že je možný „nový svět“, ve kterém se církev skutečně stane domovem světa, sjednoceným lidem zrozeným Matkou Boží:

Prosíme [Mariiny] mateřské přímluvy, aby se Církev mohla stát domovem mnoha národů, matkou všech národů a aby se mohla otevřít cesta k zrodu nového světa. Je to Vzkříšený Kristus, který nám říká, s mocí, která nás naplňuje důvěrou a neotřesitelnou nadějí: "Hle, všechno dělám nové" (Zj 21: 5). S Marií sebevědomě postupujeme směrem k naplnění tohoto slibu ... —OPOPE FRANCIS, Evangelii gaudium, n. 288

Slib podmíněný přeměnou:

Lidstvo potřebuje spravedlnost, mír, lásku a bude ho mít pouze tím, že se celým svým srdcem vrátí k Bohu, který je zdrojem. —POPE FRANCIS, v Sunday Angelus, Řím, 22. února 2015; Zenit.org

Je potěšující a uklidňující slyšet toto prorocké očekávání globálního období míru na Zemi od tolika papežů:

"A uslyší můj hlas a bude tam jeden záhyb a jeden pastýř." Kéž Bůh ... v krátkém čase naplní své proroctví za přeměnu této utěšující vize budoucnosti do současné reality ... Je Božím úkolem přinést tuto šťastnou hodinu a dát ji najevo všem… Až dorazí, bude to slavnostní hodina, jedna velká s důsledky nejen pro obnovení Království Krista, ale pro uklidnění… světa. Nejvíc se modlíme a žádáme také ostatní, aby se modlili za tuto velmi žádanou pacifikaci společnosti. – PAPEŽ PIUS XI. Ubi Arcani dei Consilioi „O Kristově míru v jeho království“, Prosinec 23, 1922

Papež Pius X., který hovořil v neméně autoritativním dokumentu než v encyklice, napsal:

Ach! když se v každém městě a vesnici věrně dodržuje zákon Páně, když se projevuje úcta k posvátným věcem, když jsou časté svátosti a splňují se obřady křesťanského života, určitě už nebude nutné, abychom dále pracovali vidět všechny věci obnovené v Kristu ... A pak? Nakonec bude všem jasné, že církev, jak ji ustanovil Kristus, musí požívat plné a úplné svobody a nezávislosti na veškerém cizím panství ... „Zlomí hlavy nepřátelům,“ aby všichni mohli vězte „že Bůh je králem celé země“, „aby pohané poznali, že jsou muži“. To vše, ctihodní bratří, věříme a očekáváme s neotřesitelnou vírou. – PAPEŽ PIUS X. E Supremi, encyklika „O obnově všech věcí“, č. 14, 6-7

Ozývá se Ježíšova modlitba za sjednocení, „aby všichni mohli být jedno„(Jan 17:21), Pavel VI. Ujistil církev, že tato jednota přijde:

Jednota světa bude. Důstojnost lidské osoby musí být uznána nejen formálně, ale účinně. Nedotknutelnost života, od dělohy po stáří ... Překonány budou nepřiměřené sociální nerovnosti. Vztahy mezi národy budou mírové, rozumné a bratrské. Ani sobectví, ani arogance, ani chudoba… [nezabrání] nastolení skutečného lidského řádu, společného dobra, nové civilizace. – PAPEŽ PAVEL VI. Zpráva Urbi et Orbi, Dubna 4th, 1971

Před ním blahoslavený Jan XXIII. Objasnil tuto vizi nového řádu naděje:

Někdy musíme, k naší lítosti, poslouchat hlasy lidí, kteří, i když hoří nadšením, postrádají smysl pro diskrétnost a míru. V této moderní době nevidí nic jiného než převracení a zkázu ... Cítíme, že musíme nesouhlasit s těmi proroky zkázy, kteří vždy předpovídají katastrofu, jako by byl konec světa po ruce. V naší době nás božská Prozřetelnost vede k novému řádu lidských vztahů, které jsou lidským úsilím a dokonce nad veškerá očekávání směřovány k naplnění Božích nadřazených a nevyzpytatelných plánů, ve kterých všechno, i lidské nezdary, vede k větší dobro církve. —POSVĚTLENÝ JÁN XXIII., Adresa k zahájení Druhého vatikánského koncilu, 11. října 1962; 4, 2-4: AAS 54 (1962), 789

A znovu, před ním, také papež Lev XIII. Prorokoval o této nadcházející obnově a jednotě v Kristu:

Pokusili jsme se a vytrvale jsme prováděli během dlouhého pontifikátu dva hlavní cíle: zaprvé, k obnovení principů křesťanského života v občanské a domácí společnosti, jak u vládců, tak u národů, protože neexistuje skutečný život pro muže kromě Krista; a za druhé podpořit shledání těch, kteří odpadli od katolické církve kacířstvím nebo rozkolem, protože je bezpochyby Kristovou vůlí, aby všichni byli spojeni v jednom stádu pod jedním Pastýřem. -Divinum Illud Munus, n. 10

SEMENA BUDOUCNOSTI

Ve Svatojánské apokalypse hovoří o této obnově Církve ve smyslu „vzkříšení“ (Zj 20: 1-6). Papež Pius XII také používá tento jazyk:

Ale i tato noc ve světě vykazuje jasné známky úsvitu, který přijde, nového dne, který dostane polibek nového a zářivějšího slunce ... Je nutné nové vzkříšení Ježíše: skutečné vzkříšení, které nepřipouští žádné panství smrti ... V jednotlivcích musí Kristus zničit noc smrtelného hříchu se znovuzískáním úsvitu milosti. V rodinách musí noc lhostejnosti a chladu ustoupit slunci lásky. V továrnách, ve městech, v národech, v zemích nedorozumění a nenávisti musí noc zářit jasně jako den, nox sicut zemře osvětlením, a spor přestane a bude mír. — PAPEŽ PIUX XII. Město a svět adresa, 2. března 1957; vatikán.va

Toto „vzkříšení“ je tedy nakonec obnovení milosti v lidstvu, aby jeho „Bude se dělat na zemi tak, jak je to v nebi,“ jak se modlíme každý den.

Sám Bůh zajistil, že vyvolá tu „novou a božskou“ svatost, kterou si Duch svatý přeje obohatit křesťany na úsvitu třetího tisíciletí, aby „učinil Krista srdcem světa“. — PAPEŽ JAN PAVEL II. Adresa Rogationist Fathers, n. 6, www.vatican.va

Vzkříšení však nepředchází kříži. Jak jsme již slyšeli, semena tohoto nového jara pro církev budou a budou zasazena v této duchovní zimě. Rozkvetne nový čas, ale ne dříve, než bude Církev očištěna:

Církev se zmenší ve svých rozměrech, bude nutné začít znovu. Z toho však test vznikne církev, která bude posílena procesem zjednodušení, který zažila, obnovenou schopností nahlédnout do sebe… církev bude početně redukována. —Kardinál Ratzinger (POPE BENEDICT XVI), Bůh a svět2001; Rozhovor s Peterem Seewaldem

„Testem“ může být velmi dobře ten, o kterém se mluví v Katechismus katolické církve:

Před druhým příchodem Krista musí církev projít závěrečnou zkouškou která otřese vírou mnoha věřících. Pronásledování, které doprovází její pouť na Zemi, odhalí „tajemství nepravosti“ v podobě náboženského podvodu, který nabídne lidem zjevné řešení jejich problémů za cenu odpadlictví od pravdy… Antikristův podvod se již ve světě začíná formovat pokaždé, když je vzneseno tvrzení, že si v historii uvědomíme mesiášskou naději, kterou lze uskutečnit mimo historii pouze prostřednictvím eschatologického úsudku. -CCC 675, 676

Je tedy zřejmé, že papeži nemluví o politickém království v miléniovém stylu, ale o duchovní obnově církve, která ovlivní i samotné stvoření před samotným „koncem“.

Takto je vymezena plná akce původního plánu Stvořitele: stvoření, ve kterém Bůh a muž, muž a žena, lidstvo a příroda jsou v harmonii, v dialogu, ve společenství. Tento plán, naštvaný hříchem, byl převzat více podivuhodně Kristem, který ho uskutečňuje záhadně, ale účinně v současné realitě, v očekávání, že bude naplněn ...  —POPE JOHN PAUL II, Obecné publikum, 14. února 2001

To je naše velká naděje a naše vzývání: ‚Přijď tvé království! ' - království míru, spravedlnosti a vyrovnanosti, které obnoví původní harmonii stvoření.-SVATÝ. PÁPEŽ JOHN PAUL II., Obecné publikum, 6. listopadu 2002, Zenit

ZÁVĚREČNÁ KONFRONTACE

Snad jako žádný jiný čas za posledních 2000 let nebyl sekulární mesianismus tak rozšířený. Technologie, ekologie a právo vzít si život někomu jinému - nebo někomu jinému - se staly spíše „nadějí budoucnosti“ než Bohem a skutečnou civilizací lásky postavenou na Jeho řádu. Ve skutečnosti tedy „stojíme před konečnou konfrontací“ s duchem tohoto věku. Zdálo se, že papež Pavel VI. Pochopil nezbytné, ale nadějné rozměry této konfrontace, když v roce 1964 kanonizoval ugandské mučedníky:

Tito afričtí mučedníci ohlašují úsvit nového věku. Kéž by lidská mysl nemohla směřovat nikoliv k pronásledování a náboženským konfliktům, ale k znovuzrození křesťanství a civilizace! -Liturgie hodin, Sv. III, s. 1453, Memorial of Charles Lwanga and Companions

Kéž každému svítá čas míru a svobody, čas pravdy, spravedlnosti a naděje. —OPOPE John Paul II, Radio message, Vatican City, 1981

Poprvé publikováno 24. září 2010.

  
Požehnej vám a díky všem
za vaši podporu tomuto ministerstvu!

Na cestu s Markem v Projekt Nyní slovo,
klikněte na banner níže až upsat.
Váš e-mail nebude nikomu sdílen.