DOES toto Písmo má co do činění s pocitem naléhavosti, který slyším v dopisech z celého světa:
Čtyřicet let jsem tu generaci vydržel. Řekl jsem: „Jsou to lidé, jejichž srdce bloudí a neznají mé cesty.“ Takže jsem ve svém hněvu přísahal: „Nevstoupí do mého odpočinku.“ (Žalm 95)
Na mnoha vícerozměrných úrovních Písma byla tato pasáž splněna několika různými způsoby v různých historických dobách. V poušti se to splnilo, když Bůh promluvil toto slovo k Izraelitům a zmařil jejich vstup do zaslíbené země. Rovněž se splnilo téměř čtyřicet let po Letnicích, kdy byl zničen chrám v Jeruzalémě.
A nyní v naší generaci, když se blížíme ke konci letošního roku, vidíme, že je to už čtyřicet let, co byl v Charismatické obnově v roce 1967 vylit Duch svatý; čtyřicet let od doby, kdy se Izrael v šestidenní válce roku 1967 stal znovu národem; je to téměř čtyřicet let od konce Druhého vatikánského koncilu; a za pouhé měsíce to bude čtyřicet let Humanae Vitae—Papežská encyklika varující před používáním antikoncepce.
Od té doby Obnova většinou vymřela; Izrael je středem válek a pověstí o válkách; Církev je uprostřed odpadlictví, pokud ne Velké odpadlictví, v návaznosti na zneužití od poslední rady; a důsledek neposlušnosti encykliky papeže Pavla VI. sklidil důsledky, které předpovídal, kdyby nastal v případě kontroly porodnosti: nekontrolovatelné potraty, rozvod a pornografie.
Kolik je hodin?
Je čas sledovat a modlit se.
DALŠÍ ČTENÍ:
