The Dream, autor Michael D. O'Brien
Za posledních dvě stě let bylo hlášeno více soukromých zjevení, která získala nějakou formu církevního schválení, než v jakémkoli jiném období historie církve. -Dr. Mark Miravalle, Soukromé zjevení: Rozlišování s církví, str. 3
JEŠTĚ POŘÁD, zdá se, že mezi mnoha lidmi existuje deficit, pokud jde o pochopení role soukromého zjevení v církvi. Ze všech e-mailů, které jsem v posledních několika letech dostal, je to právě tato oblast soukromého odhalení, která vyprodukovala ty nejobávanější, nejasné a nejodpornější dopisy, jaké jsem kdy dostal. Možná je to moderní mysl, vycvičená tak, aby se vyhýbala nadpřirozenému a přijímala pouze ty věci, které jsou hmatatelné. Na druhou stranu by to mohl být skepticismus vyvolaný množením soukromých odhalení v minulém století. Nebo by to mohla být práce Satana, aby zdiskreditovala skutečná zjevení zasetím lží, strachu a rozdělení.
Ať je to cokoli, je jasné, že toto je další oblast, kde jsou katolíci velmi nedostatečně katechizováni. Často jsou to lidé na osobní inkvizici, aby odhalili „falešného proroka“, kteří postrádají nejvíce porozumění (a charitu) v tom, jak církev rozeznává soukromé zjevení.
V tomto psaní se chci věnovat některým věcem na soukromém zjevení, které jiní autoři zřídka popisují.
POZOR, NEMAJTE SE STRACHU
Cílem tohoto webu bylo připravit církev na dobu, která před ní ležela, přičemž čerpala především z papežů, katechismu a raných církevních otců. Občas jsem se zmínil o schváleném soukromém zjevení, jako je Fatima nebo o vizích sv. Faustiny, které nám pomohou lépe porozumět tomu, jakým směrem se vydáme. Při jiných, vzácnějších příležitostech jsem nasměroval své čtenáře k soukromému odhalení bez oficiálního souhlasu, pokud:
- Není v rozporu s veřejným zjevením církve.
- Nebylo příslušnými orgány považováno za nepravdivé.
Dr. Mark Miravalle, profesor teologie na františkánské univerzitě ve Steubenville, v knize, která dýchá tolik potřebný čerstvý vzduch do tohoto tématu, nastává nutná rovnováha v rozlišování:
Pro některé je lákavé považovat celý žánr křesťanských mystických jevů s podezřením, dokonce se ho zcela obejít jako příliš riskantní, příliš prošpikovaný lidskou představivostí a sebeklamem, stejně jako potenciál duchovního klamu našeho protivníka ďábla .
To je jedno nebezpečí. Alternativním nebezpečím je tak bezvýhradné přijetí každé hlášené zprávy, která, jak se zdá, pochází z nadpřirozené říše, že chybí správné rozlišování, což může vést k přijetí vážných omylů víry a života mimo moudrost a ochranu církve. Podle Kristovy mysli, to je mysl Církve, není ani jeden z těchto alternativních přístupů - na jedné straně velkolepé odmítnutí a na druhé straně nenápadné přijetí - zdravý. Autentický křesťanský přístup k prorockým milostem by měl spíše vždy následovat dvojí apoštolské nabádání, slovy svatého Pavla: „Nezhánějte Ducha; neopovrhujte proroctvím “a„ Otestujte každého ducha; zachovat to, co je dobré “ (1. Tes.5: 19--21). —Dr. Mark Miravalle, Soukromé zjevení: Rozlišování s církví, str. 3-4
SÍLA SVATÉHO DUCHA
Myslím, že jediným největším důvodem přehnaného strachu z údajných zjevení je to, že kritici nerozumí své vlastní prorocké roli v Církvi:
Věřící, kteří jsou křtem začleněni do Krista a začleněni do Božího lidu, jsou svým zvláštním způsobem zapojeni do kněžského, prorockého a královského úřadu Krista. -Katechismus katolické církve, 897
Slyšel jsem, že v této prorocké kanceláři působí mnoho katolíků, aniž by o tom vůbec věděli. Nemusí to nutně znamenat, že předpovídali budoucnost, spíše mluvili „nyní slovo“ Boží v konkrétním daném okamžiku.
V tomto bodě je třeba mít na paměti, že proroctví v biblickém smyslu neznamená předpovídat budoucnost, ale vysvětlovat Boží vůli pro přítomnost, a proto ukazuje správnou cestu, kterou je třeba se ubírat pro budoucnost. —Kardinál Ratzinger (Papež Benedikt XVI.), „Fatimské poselství“, Teologický komentář, www.vatican.va
V tom je velká síla: moc Ducha svatého. Ve skutečnosti jsem právě při používání této běžné prorocké role viděl, jak na duše přicházejí nejmocnější milosti.
Duch Svatý činí lid svatým nejen skrze svátosti a služby církve, vede jej a obohacuje o jeho ctnosti. Rozdává-li své dary, jak chce (srov. 1 Kor. 12:11), rozdává také zvláštní milosti mezi věřícími každé hodnosti. Těmito dary je činí připravenými a připravenými provádět různé úkoly a úřady pro obnovu a budování církve, jak je psáno: „projev Ducha je dán každému za účelem zisku“ (1 Kor 12) ). Ať jsou tato charismata velmi pozoruhodná nebo jednodušší a široce rozptýlená, je třeba je přijímat s díkůvzdáním a útěchou, protože jsou vhodná a užitečná pro potřeby církve. —Druhý vatikánský koncil, Lumen gentium, 12
Jedním z důvodů, proč je církev v některých oblastech, zejména na Západě, tak chudá, je to, že nepůsobíme v těchto darech a charismatech. V mnoha církvích nemáme ponětí, co to vlastně je. Boží lid tedy není budován mocí Ducha působícího v darech proroctví, kázání, učení, uzdravování atd. (Řím 12: 6–8). Je to tragédie a plody jsou všude. Pokud většina věřících nejprve pochopila charismata Ducha svatého; a za druhé, byli poslušní těmto darům, což jim umožnilo protékat skrze sebe do slov a činů, nebudou se ani tak bát a kritizovat mimořádnější jevy, jako jsou zjevení.
Pokud jde o schválené soukromé zjevení, papež Benedikt XVI. Řekl:
… Pomáhají nám porozumět znamením doby a správně na ně reagovat ve víře. - „Fatimské poselství“, teologický komentář, www.vatican.va
Avšak dělá zjevení 👔 obsahují moc a milost, když jsou schválený místní obyčejný? Podle zkušeností církve to na tom nezávisí. Ve skutečnosti to může být o několik desetiletí později a dlouho poté, co bylo řečeno slovo nebo sděleno vidění, přijde rozhodnutí. Samotné rozhodnutí jednoduše říká, že věřící mohou svobodně věřit v zjevení a že je slučitelné s katolickou vírou. Pokud se pokusíme počkat na oficiální rozhodnutí, často bude relevantní a naléhavá zpráva dávno pryč. A vzhledem k dnešnímu objemu soukromých odhalení někteří nikdy nebudou mít výhodu oficiálního vyšetřování. Obezřetný přístup je dvojí:
- Žijte a kráčejte v apoštolské tradici, kterou je Cesta.
- Rozlišujte rozcestníky, kterými procházíte, tj. Soukromá zjevení, která přicházejí buď k vám, nebo z jiného zdroje. Vyzkoušejte vše, nechte si, co je dobré. Pokud vás vezmou na jinou silnici, zahoďte je.
AH ... BOL jsem v pořádku, dokud jste neřekli „MEDJUGORJE“ ...
Církev v každém věku obdržela charizma proroctví, která musí být zkoumána, ale ne opovržena. -Kardinál Ratzinger (POPE BENEDICT XVI), poselství z Fatimy, teologický komentář, www.vatican.va
Uhodněte, které moderní zjevení zakazovalo kněžím poutě na místo zjevení? Fatima. To bylo schváleno až v roce 1930, asi 13 let po ukončení zjevení. Do té doby bylo místním duchovním zakázáno účastnit se tamních událostí. S mnoha schválenými zjeveními v historii Církve se místní církevní úřady vehementně postavily, včetně Lourdes (a pamatujete si na svatého Pia?). Bůh ve své božské prozřetelnosti připouští tyto druhy negativních reakcí z jakéhokoli důvodu.
Medjugorje se v tomto ohledu nijak neliší. Je obklopena kontroverzí jako jakýkoli údajný mystický fenomén, jaký kdy byl. Závěrem je ale toto: Vatikán učinil Ne konečné rozhodnutí o Medžugorji. Ve výjimečných případech byla autorita nad zjeveními odstraněny od místního biskupa a nyní lže přímo v rukou Vatikánu. Je nad moje chápání, proč tolik jinak dobře míněných katolíků nemůže pochopit tuto současnou situaci. Rychleji uvěřili Bulvár v Londýně než snadno dosažitelná prohlášení církevních autorit. A až příliš často nedokáží respektovat svobodu a důstojnost těch, kteří si přejí tento fenomén i nadále rozlišovat.
Nyní je Pán Duchem a kde je Duch Páně, tam je svoboda. (2 Kor 3:17)
Jeden může odmítnout souhlas se soukromým zjevením bez přímého poškození katolické víry, pokud tak činí, „skromně, ne bezdůvodně a bez pohrdání“. — Papež Benedikt XIV. Hrdinská ctnost, Sv. III, s. 397; Soukromé zjevení: Rozlišování s církví, P. 38
V nezbytných věcech jednota, v nerozhodných věcech svoboda a ve všem dobročinnost. -Svatý. Augustine
Tady jsou tedy oficiální prohlášení přímo ze zdroje:
Nadpřirozený charakter není prokázán; taková byla slova, která použila bývalá konference biskupů Jugoslávie v Zadaru v roce 1991… Nebylo řečeno, že nadpřirozený charakter je v zásadě ustálen. Navíc nebylo popřeno ani vyloučeno, že jevy mohou mít nadpřirozenou povahu. Není pochyb o tom, že Magisterium církve nedělá definitivní prohlášení, zatímco mimořádné jevy probíhají ve formě zjevení nebo jiných prostředků. —Kardinál Schonborn, vídeňský arcibiskup a hlavní autor knihy Katechismus katolické církve; Medžugorje Gebetsakion, č. 50
Nemůžete říct, že tam lidé nemohou jít, dokud se neprokáže, že je to falešné. To nebylo řečeno, takže každý může jít, pokud chce. Když katolíci věří kamkoli, mají nárok na duchovní péči, takže církev nezakazuje kněžím doprovázet laicky organizované výlety do Medžugorje v Bosně a Hercegovině. —Dr. Navarro Valls, mluvčí Svatého stolce, Catholic News Service, 21. srpna 1996
"...constat de non supernaturalitate o zjeveních nebo zjeveních v Medžugorji, “je třeba považovat za výraz osobního přesvědčení biskupa v Mostaru, který má právo vyjádřit jako obyčejného místa, ale který je a zůstává jeho osobním názorem. - Kongregace pro nauku víry tehdejšího sekretáře arcibiskupa Tarcisia Bertoneho, 26. května 1998
Nejde vůbec o to, abychom řekli, že Medžugorje je pravdivé nebo nepravdivé. V této oblasti nejsem kompetentní. Jednoduše řečeno, údajně dochází k zjevení, které přináší neuvěřitelné ovoce ve smyslu obrácení a povolání. Jeho ústřední poselství je zcela v souladu s Fatimou, Lourdes a Rue de Bac. A co je nejdůležitější, Vatikán několikrát zasáhl, aby udržel dveře otevřené pokračujícímu rozlišování tohoto zjevení, když měl spoustu příležitostí toto všechno zavřít.
Pokud jde o tuto webovou stránku, dokud Vatikán nebude vládnout nad tímto zjevením, budu pečlivě poslouchat, co se říká z Medžugorje a z dalších údajných soukromých zjevení, vše testuji a zachovávám to, co je dobré.
Nakonec nám to přikazuje božsky inspirované veřejné zjevení Písma svatého.
Neboj se! —Papež Jan Pavel II
DALŠÍ ČTENÍ:
