IN Den 3, o kterém jsme mluvili Boží obraz o nás, ale co náš obraz Boha? Od pádu Adama a Evy se náš obraz Otce pokřivil. Díváme se na Něj skrze optiku našich padlých přirozeností a lidských vztahů... a to také potřebuje být vyléčeno.
Pojďme začít Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého, amen.
Přijď, Duchu svatý, a pronikni mé soudy o tobě, mém Bohu. Dej mi nové oči, abych mohl spatřit pravdu mého Stvořitele. Dej mi nové uši, abych slyšel Jeho něžný hlas. Dej mi srdce z masa místo srdce z kamene, které tak často stavělo zeď mezi mnou a Otcem. Přijď, Duchu svatý, spal můj strach z Boha; utři mé slzy pocitu opuštěnosti; a pomoz mi věřit, že můj Otec je vždy přítomen a nikdy není daleko. Modlím se skrze Ježíše Krista, mého Pána, amen.
Pokračujme v modlitbě a pozvěme Ducha svatého, aby naplnil naše srdce…
Přijď Duchu Svatý
Přijď Duchu svatý, přijď Duchu svatý
Přijď Duchu svatý, přijď Duchu svatý
Přijď Duchu svatý, přijď Duchu svatý
Přijď Duchu svatý, přijď Duchu svatý
A sežeň můj strach a setře mi slzy
A důvěřovat, že jsi zde, Duchu svatý
Přijď Duchu svatý, přijď Duchu svatý
Přijď Duchu svatý, přijď Duchu svatý
Přijď Duchu svatý, přijď Duchu svatý
Přijď Duchu svatý, přijď Duchu svatý
A sežeň můj strach a setře mi slzy
A důvěřovat, že jsi zde, Duchu svatý
A sežeň můj strach a setře mi slzy
A důvěřovat, že jsi zde, Duchu svatý
Přijď Duchu svatý…
—Mark Mallett, od Dejte vědět Pánu, 2005©
Vyhodnocení
Když se dostáváme do posledních dnů tohoto duchovního cvičení, jaký je podle vás váš dnešní obraz Nebeského Otce? Vidíte Ho spíše jako titul, který nám dal svatý Pavel: „Abba“, což je hebrejsky „tatínek“… nebo jako vzdáleného Otce, tvrdého soudce, který se vždy vznáší nad vašimi nedokonalostmi? Jaké přetrvávající obavy nebo váhání máte ohledně Otce a proč?
Udělejte si chvilku do deníku a zapište si své myšlenky o tom, jak vidíte Boha Otce.
Malé svědectví
Narodil jsem se jako kolébkový katolík. Od nejútlejšího věku jsem se zamiloval do Ježíše. Zažil jsem radost z toho, že jsem Ho miloval, chválil a učil se o něm. Náš rodinný život byl z velké části šťastný a plný smíchu. Oh, měli jsme své boje... ale také jsme věděli, jak odpouštět. Naučili jsme se, jak se společně modlit. Naučili jsme se spolu hrát. Když jsem odešel z domova, moje rodina byla mými nejlepšími přáteli a můj osobní vztah s Ježíšem stále rostl. Svět se zdál jako krásná hranice…
V létě, kdy mi bylo 19 let, jsem s kamarádem cvičil na mši, když zazvonil telefon. Můj táta mě požádal, abych se vrátil domů. Zeptal jsem se ho proč, ale řekl: "Jen pojď domů." Jel jsem domů, a když jsem začal chodit k zadním dveřím, měl jsem pocit, že se můj život změní. Když jsem otevřel dveře, stála tam moje rodina a všichni plakali.
"Co??" Zeptal jsem se.
"Vaše sestra zemřela při autonehodě."
Lori bylo 22 let a byla respirační sestrou. Byla to krásná osoba, která naplnila místnost smíchem. Bylo 19. května 1986. Místo obvyklých mírných teplot kolem 20 stupňů byla šílená vánice. Na dálnici minula sněžný pluh, který způsobil zblednutí, a přejela jízdní pruh do protijedoucího kamionu. Sestry a lékaři, její kolegové, se ji pokusili zachránit – ale nebylo to tak.
Moje jediná sestra byla pryč... malebný svět, který jsem vytvořil, se zhroutil. Byl jsem zmatený a šokovaný. Vyrostla jsem na pozorování svých rodičů, jak dávají chudým, navštěvují seniory, pomáhají mužům ve vězení, asistují těhotným ženám, zakládají skupinu mládeže... a především milují nás děti intenzivní láskou. A nyní Bůh povolal domů jejich dceru.
Když jsem po letech držel v náručí svou první holčičku, často jsem myslel na rodiče, jak drží Lori. Nemohl jsem si pomoct, ale divil jsem se, jak těžké by bylo ztratit tento vzácný malý život. Jednoho dne jsem si sedl a zhudebnil tyto myšlenky...
Miluji tě zlato
Ve čtyři hodiny ráno, když se narodila moje dcera
Dotkla se něčeho hluboko ve mně
Byl jsem v úžasu nad novým životem, který jsem viděl a já
Stál jsem tam a plakal jsem
Ano, dotkla se něčeho uvnitř
Miluji tě zlato, miluji tě zlato
Jsi moje tělo a moje vlastní
Miluji tě zlato, miluji tě zlato
Kam až půjdeš, budu tě tak milovat
Legrační, jak tě čas může nechat za sebou,
Vždy na cestách
Dožila se osmnácti let, nyní je k vidění jen zřídka
V našem tichém malém domově
Někdy se cítím tak sám
Miluji tě zlato, miluji tě zlato
Jsi moje tělo a moje vlastní
Miluji tě zlato, miluji tě zlato
Kam až půjdeš, budu tě tak milovat
Někdy v létě list opadává příliš brzy
Dávno předtím, než úplně rozkvete
Takže se teď každý den klaním a modlím se:
"Pane, drž dnes moji holčičku,
Až ji uvidíš, řekni jí táta říká:“
"Miluji tě zlato, miluji tě zlato
Jsi moje tělo a moje vlastní
Miluji tě zlato, miluji tě zlato
Modlím se, abys vždy věděl,
Kéž vám to Pán Bůh řekne
Miluji tě zlato"
—Mark Mallett, od zranitelný, 2013©
Bůh je Bůh – já nejsem
Když mi bylo 35 let, moje drahá přítelkyně a mentorka, moje maminka, zemřela na rakovinu. Znovu jsem si uvědomil, že Bůh je Bůh, a já ne.
Jak nevyzpytatelné jsou Jeho soudy a jak nevyzpytatelné Jeho cesty! „Neboť kdo poznal mysl Páně nebo kdo byl jeho rádcem? Nebo kdo Mu dal dar že by mu mohl být splacen?" (Řím 11:33–35)
Jinými slovy, dluží nám Bůh něco? Nebyl to On, kdo inicioval utrpení v našem světě. Obdaroval lidstvo nesmrtelností v krásném světě a přírodou, která Ho mohla milovat a znát, a všechny dary, které s tím byly spojeny. Skrze naši vzpouru vstoupila smrt do světa a do bezedné propasti mezi námi a božstvím, kterou mohl vyplnit pouze Bůh sám. Nejsme to my, kdo musíme zaplatit dluh lásky a vděčnosti?
Není to Otec, ale naše svobodná vůle, které bychom se měli bát!
Na co by si měli živí stěžovat? o jejich hříších! Hledejme a prozkoumejme své cesty a vraťme se k Hospodinu! (Lam 3:39-40)
Ježíšova smrt a vzkříšení utrpení a smrt nevzalo, ale dalo účel. Nyní nás může utrpení očistit a smrt se stane branou do věčnosti.
Nemoc se stává cestou k obrácení… (Katechismus katolické církve, n. 1502)
Janovo evangelium říká, že „Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný“.[1]John 3: 16 Neříká, že kdo v Něho věří, bude mít dokonalý život. Nebo bezstarostný život. Nebo prosperující život. Slibuje věčný život. Utrpení, úpadek, smutek...to se nyní stávají potravou, kterou nás Bůh dozrává, posiluje a nakonec očišťuje k věčné slávě.
Víme, že všechny věci slouží k dobrému těm, kdo milují Boha, kteří jsou povoláni podle Jeho záměru. (Římanům 8:28)
Dobrovolně netrápí ani nepřináší zármutek lidem. (Lam 3:33)
Ve skutečnosti jsem se k Pánu choval jako k automatu: když se člověk jen chová, dělá správné věci, chodí na mši, modlí se... všechno půjde dobře. Ale kdyby to byla pravda, nebyl bych já Bohem a on by to dělal my nabízení?
Můj obraz Otce potřeboval být uzdraven. Začalo to uvědoměním si, že Bůh miluje každého, nejen „dobré křesťany“.
...Dává svému slunci vycházet na zlé i dobré a způsobuje, že déšť padá na spravedlivé i nespravedlivé. (Matouš 5:45)
Dobro přichází ke všem, stejně jako utrpení. Ale pokud Mu to dovolíme, Bůh je Dobrý Pastýř, který s námi půjde „údolím stínu smrti“ (srov. Žalm 23). Neodstraňuje smrt, ne až do konce světa – ale nabízí, že nás skrze ni ochrání.
…musí vládnout, dokud mu nepoloží všechny nepřátele pod nohy. Poslední nepřítel, který má být zničen, je smrt. (1 Kor 15:25–26)
V předvečer pohřbu mé sestry si máma sedla na kraj mé postele a podívala se na mého bratra a mě. "Chlapci, máme dvě možnosti," řekla tiše. „Můžeme za to vinit Boha, můžeme říci: ‚Po tom všem, co jsme udělali, proč jsi s námi takto zacházel? Nebo,“ pokračovala máma, „tomu můžeme věřit Ježíš je tu teď s námi. Že nás drží a pláče s námi a že nám pomůže to překonat.“ A On to udělal.
Věrné útočiště
Jan Pavel II kdysi řekl:
Ježíš je náročný, protože si přeje naše skutečné štěstí. Církev potřebuje svaté. Všichni jsou povoláni ke svatosti a pouze svatí lidé mohou obnovit lidstvo. —POPE JOHN PAUL II, World World Day Message for 2005, Vatican City, 27. srpna 2004, Zenit
Papež Benedikt později dodal:
Kristus neslíbil snadný život. Ti, kdo touží po pohodlí, vytočili špatné číslo. Spíše nám ukazuje cestu k velkým věcem, dobrým směrem k autentickému životu. —POPE BENEDICT XVI, projev německým poutníkům, 25. dubna 2005
„Velké věci, dobro, autentický život“ – to je možné v uprostřed utrpení, právě proto, že máme milujícího Otce, který nás podporuje. Posílá nám svého Syna, aby otevřel cestu do nebe. Posílá nám Ducha, abychom měli Jeho Život a moc. A zachovává nás v Pravdě, abychom byli vždy svobodní.
A když se nám nedaří? "Jestliže vyznáváme své hříchy, on je věrný a spravedlivý, odpustí nám hříchy a očistí nás od každé nepravosti."[2]1 1 John: 9 Bůh není tyran, kterým jsme ho učinili.
Skutky Hospodinova milosrdenství nejsou vyčerpány, Jeho soucit není vyčerpán; obnovují se každé ráno – velká je tvá věrnost! (Lam 3:22–23)
A co nemoc, ztráta, smrt a utrpení? Zde je Otcův slib:
„I když se hory otřesou a pahorky budou odstraněny, moje neochabující láska k vám nebude otřesena a má smlouva pokoje nebude odstraněna,“ říká Hospodin, který je nad vámi soucitný. (Izajáš 54:10)
Boží zaslíbení v tomto životě nejsou o zachování vašeho pohodlí, ale o zachování vašeho mír. Fr. Stan Fortuna CFR říkával: „Všichni budeme trpět. Můžete buď trpět s Kristem, nebo trpět bez Něj. Budu trpět s Kristem."
Když se Ježíš modlil k Otci, řekl:
Nežádám, abyste je vzali ze světa, ale abyste je uchránili před Zlým. (Jan 17:15)
Jinými slovy: „Nežádám Tě, abys odstranil zla utrpení – jejich kříže, které jsou nezbytné pro jejich očištění. Žádám vás, abyste je zdrželi nejhorší zlo ze všech: satanský podvod, který je ode Mne oddělí na věčnost.
Toto je útočiště, které vám Otec poskytuje v každém okamžiku. Toto jsou křídla, která roztahuje jako slepičí matka, aby chránila vaši spásu, abyste mohli znát a milovat svého Nebeského otce na věčnost.
Místo toho, abyste se schovávali před Bohem, začněte se skrývat in Mu. Představte si sebe na Otcově klíně, jeho paže kolem vás, když se modlíte s touto písní, a Ježíše a Ducha svatého, kteří vás obklopují svou láskou…
Skrýš
Jsi moje skrýš
Jsi moje skrýš
Setrvání v Tobě tváří v tvář
Jsi moje skrýš
Obklop mě, můj Pane
Obklop mě, můj Bože
Obklop mě, Ježíši
Jsi moje skrýš
Jsi moje skrýš
Setrvání v Tobě tváří v tvář
Jsi moje skrýš
Obklop mě, můj Pane
Obklop mě, můj Bože
Obklop mě, Ježíši
Obklop mě, můj Pane
Obklop mě, můj Bože
Obklop mě, Ježíši
Jsi moje skrýš
Jsi moje skrýš
Setrvání v Tobě tváří v tvář
Jsi moje skrýš
Jsi moje skrýš
Jsi moje skrýš
Jsi moje skrýš
Jsi moje útočiště, jsi můj úkryt
V Tvé přítomnosti přebývám
Jsi moje skrýš
—Mark Mallett, od Dej Pánu vědět, 2005©
Na cestu s Markem dovnitř Projekt Nyní slovo,
klikněte na banner níže až upsat.
Váš e-mail nebude nikomu sdílen.
Nyní na telegramu. Klikněte na:
Sledujte Marka a každodenní „znamení času“ na MeWe:
Postupujte podle Markových spisů zde:
Poslechněte si následující:
