6. den: Odpuštění ke svobodě

LET začínáme tento nový den, tyto nové začátky: Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého, amen.

Nebeský Otče, děkuji ti za Tvou bezpodmínečnou lásku, kterou jsi mě obsypal, když si to nejméně zasloužím. Děkuji Ti, že jsi mi dal život svého Syna, abych mohl skutečně žít. Přijď nyní Duchu svatý a vstup do nejtemnějších koutů mého srdce, kde stále přetrvávají bolestné vzpomínky, hořkost a neodpuštění. Vyzařte světlo pravdy, abych mohl skutečně vidět; mluvte slova pravdy, abych mohl skutečně slyšet, a být osvobozen z okovů své minulosti. Prosím o to ve jménu Ježíše Krista, amen.

Neboť my sami jsme kdysi byli pošetilí, neposlušní, oklamaní, otroci různých tužeb a rozkoší, žili ve zlobě a závisti, nenáviděli jsme se a nenáviděli se navzájem. Ale když se objevila laskavost a štědrá láska Boha, našeho Spasitele, ne pro nějaké spravedlivé skutky, které jsme vykonali, ale pro své milosrdenství, zachránil nás lázní znovuzrození a obnovy Duchem svatým... (Tit 3:3-7 )

Než půjdeme dále, zvu vás, abyste zavřeli oči a poslechli si tuto píseň, kterou napsal můj drahý přítel Jim Witter:

Odpuštění

Malý Mickey Johnson byl můj nejlepší přítel
V první třídě jsme si přísahali, že to tak zůstane až do konce
Ale v sedmé třídě mi někdo ukradl kolo
Zeptal jsem se Mickeyho, jestli ví, kdo to udělal, a on lhal
Protože to byl on…
A když jsem to zjistil, zasáhlo mě to jako tuna cihel
A stále vidím ten výraz v jeho tváři, když jsem řekl
"Už s tebou nikdy nechci mluvit"

Někdy ztrácíme směr
Neříkáme věci, které bychom měli říkat
Držíme se svéhlavé hrdosti
Když bychom to měli dát všechno stranou
Ztrácet čas, který nám je dán, se zdá být tak nesmyslné
A jedno malé slovo by nemělo být tak těžké...odpuštění

V den mé svatby dorazila malá pohlednice
„Všechno nejlepší od starého přítele“ bylo vše, co bylo řečeno
Žádná zpáteční adresa, ne, dokonce ani jméno
Ale chaotický způsob, jakým byl napsán, to prozradil
Byl to on…
A musel jsem se jen smát, když mi mysl zaplavila minulost
Měl jsem ten telefon zvednout hned a tam
Ale prostě jsem si neudělal čas

Někdy ztrácíme směr
Neříkáme věci, které bychom měli říkat
Držíme se svéhlavé hrdosti
Když bychom to měli dát všechno stranou
Ztrácet čas, který nám je dán, se zdá být tak nesmyslné
A jedno malé slovo by nemělo být tak těžké...odpuštění

Nedělní ranní noviny mi dorazily na krok
První věc, kterou jsem četl, naplnila mé srdce lítostí
Viděl jsem jméno, které jsem dlouho neviděl
Bylo tam uvedeno, že po něm zůstala manželka a dítě
A byl to on…
Když jsem to zjistil, slzy padaly jako déšť
Protože jsem si uvědomil, že jsem propásl svou šanci
Ještě někdy s ním mluvit…

Někdy ztrácíme směr
Neříkáme věci, které bychom měli říkat
Držíme se svéhlavé hrdosti
Když bychom to měli dát všechno stranou
Ztrácet čas, který nám je dán, se zdá být tak nesmyslné
A jedno malé slovo by nemělo být tak těžké...odpuštění
Jedno malé slovo by nemělo být tak těžké…

Malý Mickey Johnson byl můj nejlepší přítel…

—Napsal Jim Witter; 2002 Curb Songs (ASCAP)
Sony/ATV Music Publishing Canada (SOCAN)
Baby Squared Songs (SOCAN)
Mike Curb Music (BMI)

Všichni jsme byli zraněni

Všichni jsme byli zraněni. Všichni jsme ublížili druhým. Je jen jeden člověk, který nikomu neublížil, a to je Ježíš – ten, kdo všem odpouští jejich hříchy. A proto se obrací na každého z nás, my, kteří jsme Ho ukřižovali a kteří se ukřižujeme navzájem, a říká:

Odpustíte-li ostatním jejich přestoupení, odpustí vám váš nebeský Otec. Pokud však neodpustíte druhým, neodpustí ani váš Otec vaše přestoupení. (Mat 6: 14-15)

Neodpuštění je jako řetěz přivázaný k tvému ​​srdci s druhým koncem uvázaným v pekle. Víte, co je na Ježíšových slovech zajímavé? Nezklidňuje je slovy: „Jo, já vím, že ti bylo opravdu ublíženo a ten druhý byl docela blbec“ nebo „Je v pořádku být zahořklý, protože to, co se ti stalo, bylo hrozné.“ Jen na rovinu říká:

Odpusťte a bude vám odpuštěno. (Lukáš 6:37)

To nezmenšuje skutečnost, že vy nebo já jsme zažili skutečné zranění, dokonce i hrozné zranění. Rány, které nám druzí uštědřili, zvláště v našich mladších letech, mohou utvářet to, kým jsme, zasévat strachy a vytvářet zábrany. Mohou nás zmást. Mohou způsobit, že se naše srdce zatvrdí tam, kde je pro nás těžké lásku přijímat nebo dávat, a i tak může být zkreslená, sebestředná nebo krátkodobá, protože naše nejistota zastíní výměnu autentické lásky. Kvůli našim zraněním, zejména zraněním rodičů, jste se možná obrátili na drogy, alkohol nebo sex, abyste utlumili bolest. Je mnoho způsobů, jak vás vaše rány ovlivnily, a to je důvod, proč jste zde dnes: nechat Ježíše uzdravit to, co ještě zbývá vyléčit.

A je to pravda, která nás osvobozuje.

Jak poznat, když jste neodpustili

Jakými způsoby se projevuje neodpuštění? Nejviditelnější je složení slibu: „Budu nikdy odpusťte mu/jí." Jemněji můžeme vyjádřit neodpuštění tím, že se stáhneme od druhého, čemu se říká „studené rameno“; odmítáme s danou osobou mluvit; když je vidíme, díváme se jinam; nebo jsme záměrně laskaví k ostatním a pak zjevně nelaskaví k tomu, kdo nás zranil.

Neodpuštění lze vyjádřit pomluvami, které je posouvají o stupínek níže, kdykoli k tomu dostaneme příležitost. Nebo se radujeme, když vidíme, jak zakolísají nebo když jim do cesty přijdou špatné věci. Můžeme dokonce zacházet s jejich rodinnými příslušníky a přáteli špatně, i když mohou být zcela nevinní. A konečně, neodpuštění může přijít ve formě nenávisti a hořkosti, až nás pohltí. 

Nic z toho není životodárné sebe nebo jiné. Citově nás to zdaňuje. Přestáváme být sami sebou a stáváme se herci kolem těch, kteří nám ublížili. Necháme jejich činy proměnit nás v loutky, takže naše mysl a srdce jsou neustále vytrhávány z míru. Končíme hraním her. Naše mysl uvízne ve vzpomínkách a nápaditých scénářích a setkáních. Plánujeme a plánujeme své reakce. Znovu prožíváme okamžik a to, co si myslíme, že jsme měli udělat. Jedním slovem se stáváme a otrok k neodpuštění. Myslíme si, že je dáváme na jejich místo, když ve skutečnosti ztrácíme to naše: naše místo míru, radosti a svobody. 

Takže se teď na chvíli zastavíme. Vezměte si prázdný list papíru (oddělte od svého deníku) a požádejte Ducha svatého, aby vám odhalil lidi ve vašich životech, vůči kterým stále zachováváte neodpuštění. Nespěchejte, vraťte se tak daleko, jak potřebujete. Může to být i ta nejmenší věc, kterou jste nepustili. Bůh ti to ukáže. Buď k sobě upřímný. A neboj se, protože Bůh už zná hloubku tvého srdce. Nenechte nepřítele strčit věci zpět do temnoty. To je začátek nové svobody.

Napište si jejich jména, jak je napadnou, a pak ten papír odložte na chvíli stranou.

Volba odpustit

Před desítkami let moje žena, grafička, vytvářela logo pro společnost. Strávila spoustu času snahou vyhovět majiteli a vygenerovala desítky nápadů na logo. Nakonec ho nic neuspokojilo, a tak musela hodit ručník do ringu. Poslala mu účet, který pokrýval pouhý zlomek času, který věnovala.

Když to dostal, zvedl telefon a nechal tu nejstrašnější hlasovou zprávu, jakou si dokážete představit – odpornou, špinavou, ponižující – byla mimo hitparády. Byl jsem tak naštvaný, nasedl jsem do auta, zajel do jeho podniku a vyhrožoval mu.

Po celé týdny mi tento muž tížil mysl. Věděl jsem, že mu musím odpustit, a tak jsem „řekl slova“. Ale pokaždé, když jsem jel kolem jeho podniku, který byl blízko mého působiště, cítil jsem, jak ve mně stoupá tato hořkost a vztek. Jednoho dne mi přišla na mysl Ježíšova slova:

Ale vám, kteří slyšíte, že říkám, milujte své nepřátele, čiňte dobře těm, kdo vás nenávidí, žehnejte těm, kdo vás proklínají, modlete se za ty, kdo vás urážejí. (Lukáš 6:27–28)

A tak, když jsem příště jel kolem jeho podniku, začal jsem se za něj modlit: „Pane, odpouštím tomuto muži. Žádám vás, abyste požehnal jemu a jeho podnikání, jeho rodině a jeho zdraví. Modlím se, abyste přehlédli jeho chyby. Odhalte se mu, aby vás poznal a byl spasen. A děkuji Ti, že mě miluješ, protože i já jsem ubohý hříšník."

Dělal jsem to týden co týden. A pak jednoho dne, když jsem jel kolem, jsem byl naplněn intenzivní láskou a radostí k tomuto muži, natolik, že jsem chtěl jet, obejmout ho a říct mu, že ho miluji. Něco se ve mně uvolnilo; teď ho Ježíš miloval skrze mne. Míra, do jaké mi hořkost pronikla srdcem, byla míra, do jaké jsem musel vytrvat v tom, abych nechal Ducha svatého, aby ten jed vytáhl... dokud jsem nebyl svobodný.

Jak poznat, kdy jste odpustili

Odpuštění není pocit, ale volba. Pokud v té volbě vytrváme, pocity budou následovat. (varování: To neznamená, že byste měli zůstat v situaci zneužívajícího. Neznamená to, že musíte být rohožkou kvůli dysfunkci někoho jiného. Pokud se musíte z těchto situací dostat, zvláště když jsou fyzicky násilné, udělejte to.)

Jak tedy poznáte, že někomu odpouštíte? Když jste schopni se za ně modlit a přát jim jejich štěstí, ne nemoc. Když upřímně žádáte Boha, aby spasil, nezatracujte je. Když vzpomínka na ránu už nespouští ten pocit potápění. Když dokážeš přestat mluvit o tom, co se stalo. Když si tu vzpomínku dokážete vybavit a učit se z ní, ne se v ní utápět. Když jste schopni být v blízkosti toho člověka a přitom být sami sebou. Když máš klid.

Samozřejmě, právě teď se s těmito ranami potýkáme, aby je Ježíš mohl uzdravit. Možná na tom místě ještě nejste, a to je v pořádku. Proto jsi tady. Pokud potřebujete křičet, křičet, plakat, pak to udělejte. Jděte do lesa, nebo si vezměte polštář, nebo se postavte na kraj města – a pusťte to ven. Musíme truchlit, zvláště když naše rány ukradly naši nevinnost, pokazily naše vztahy nebo obrátily náš svět vzhůru nohama. Potřebujeme také pociťovat smutek nad tím, jak jsme ublížili druhým, ale bez toho, abychom znovu upadli do té sebenenávist (pamatujte Den 5!).

Říká se:^[1]Toto bylo mylně přičítáno CS Lewisovi. Podobnou frázi napsal autor James Sherman ve své knize z roku 1982 Odmítnutí: "Nemůžete se vrátit a udělat nový začátek, ale můžete začít hned teď a udělat úplně nový konec."

Nemůžeš se vrátit a změnit začátek,
ale můžete začít tam, kde jste, a změnit konec.

Pokud se vám to všechno zdá těžké, pak požádejte Ježíše, aby vám pomohl odpustit, On, který učil svým příkladem:

Otče, odpusť jim, nevědí, co dělají. (Lukáš 23:34)

Nyní vezměte ten list papíru a vyslovte každé jméno, které jste si zapsali, a řekněte:

„Odpouštím (jméno), že mám ___________. Žehnám a propouštím ti ho/ji, Ježíši.”

Dovolte mi zeptat se: byl Bůh na vašem seznamu? Musíme Mu také odpustit. Ne že by Bůh někdy ukřivdil tobě nebo mně; Jeho shovívavá vůle dovolila všechno ve vašem životě, aby přineslo to největší dobro, i když to teď nevidíte. Ale musíme se také zbavit hněvu vůči Němu. Dnes (19. května) je to vlastně den, kdy moje starší sestra zemřela při autonehodě, když jí bylo pouhých 22 let. Moje rodina musela odpustit Bohu a znovu v Něj vložit svou důvěru. On rozumí. Dokáže zvládnout náš hněv. Miluje nás a ví, že jednoho dne uvidíme věci Jeho očima a budeme se radovat z Jeho cest, které jsou daleko nad naše vlastní chápání. (Je dobré si o tom psát do deníku a klást otázky Bohu, pokud se to týká i vás). 

Poté, co si projdete seznam, zmačkajte jej do koule a poté ho hoďte do krbu, ohniště, grilu nebo ocelového hrnce či mísy a hořet to. A pak se vraťte do svého posvátného útočiště a nechte píseň níže být vaší závěrečnou modlitbou. 

Pamatujte, že nemusíte cítit odpuštění, stačí si ho vybrat. Ve vaší slabosti bude Ježíš vaší silou, pokud ho jednoduše požádáte. 

Co je nemožné pro lidi, je možné pro Boha. (Lukáš 18:27)

Chci být jako ty

Ježíši, Ježíši,
Ježíši, Ježíši
Změň mé srdce
A změnit můj život
A změnit mě všechny
Chci být jako ty

Ježíši, Ježíši,
Ježíši, Ježíši
Změň mé srdce
A změnit můj život
O, a změň mě všechny
Chci být jako ty

Protože jsem to zkoušel a snažil jsem se
a tolikrát jsem selhal
Ó, v mé slabosti jsi silný
Nechť je tvé milosrdenství mou písní

Neboť tvá milost mi stačí
Neboť tvá milost mi stačí
Neboť tvá milost mi stačí

Ježíši, Ježíši,
Ježíši, Ježíši
Ježíši, Ježíši,
Změň mé srdce
Ó, změň můj život
Změň mě všechny
Chci být jako ty
Chci být jako ty
(Ježíš)
Změň mé srdce
Změnit můj život
Chci být jako ty
Chci být jako ty
Ježíš

—Mark Mallett, od Dej Pánu vědět, 2005©

 

 

Na cestu s Markem dovnitř Projekt Nyní slovo,
klikněte na banner níže až upsat.
Váš e-mail nebude nikomu sdílen.

Nyní na telegramu. Klikněte na:

Sledujte Marka a každodenní „znamení času“ na MeWe:

Postupujte podle Markových spisů zde:

Poslechněte si následující: