Schizma, říkáte?

 

NĚKDO zeptal se mě onehdy: "Neopouštíš Svatého otce ani pravý magisterium, že ne?" Zaskočila mě otázka. "Ne! co na tebe udělalo ten dojem??" Řekl, že si není jistý. Tak jsem ho ujistil, že schizma je ne na stole. Doba.

 

Slovo Boží

Jeho otázka přišla v době, kdy v mé duši hořel oheň Boží slovo. Zmínil jsem se o tom svému duchovnímu vedoucímu a dokonce i on pociťoval tento vnitřní hlad. Možná jste také… Je to skoro, jako by spory v církvi, politika, malichernosti, slovní hrátky, nejednoznačnost, schvalování globálních programů atd. byly jízdy zpět do syrového, nezředěného Slova Božího. chci konzumovat to.^[1]A dělám v Svatá Eucharistie, protože Ježíš je ‚Slovo v těle‘ (Jan 1:14) Písmo není nikdy vyčerpáno, protože je živobytí, vždy učí, vždy vyživuje, vždy osvěcuje srdce.

Slovo Boží je skutečně živé a účinné, ostřejší než jakýkoli dvousečný meč, pronikající dokonce mezi duši a ducha, klouby a dřeň a schopné rozlišovat odrazy a myšlenky srdce. (Židům 4: 12)

A přesto jako katolíci víme, že subjektivní výklad Písma má své hranice. Že konečný význam Kristových slov pochopili a svěřili apoštolům a že jejich učení nám bylo předáváno po staletí v apoštolské posloupnosti.^[2]vidět Základní problém Tedy těm, které Kristus pověřil, aby nás učili,^[3]srov. Lukáš 10:16 a Mat 28:19-20 obracíme se k této neměnné a neomylné posvátné tradici^[4]vidět Rozvíjející se nádhera pravdy — jinak by nastal doktrinální chaos.

Papež a biskupové ve společenství s ním jsou přitom pouze služebníky Božího slova. Jako takoví jsme všichni učedníky toho Slova, učedníky Ježíšovými (viz Jsem učedníkem Ježíše Krista). Proto….

…katolická církev není papežova církev a katolíci proto nejsou papeženci, ale křesťané. Kristus je hlavou Církve a od Něj veškerá Boží milost a pravda přechází na údy Jeho těla, kterým je Církev... Katolíci nejsou poddanými církevních představených, kterým dluží slepou kadukální poslušnost jako v totalitním politickém systému. . Jako osoby ve svém svědomí a modlitbě jdou přímo k Bohu v Kristu a v Duchu svatém. Akt víry směřuje přímo k Bohu, zatímco učitelský úřad biskupů má pouze za úkol věrně a úplně uchovávat obsah zjevení (daný v Písmu svatém a apoštolské tradici) a předkládat jej církvi tak, jak jej zjevil Bůh.   —Kardinál Gerhard Müller, bývalý prefekt Kongregace pro nauku víry, Leden 18, 2024, Krizový časopis

Tato základní definice je dokonale načasovaný paprsek světla do mlhy zmatku, který v posledních několika týdnech rozděluje katolíky. Nedávné procesy jsou z velké části způsobeny přehnaným chápáním papežské neomylnosti a dokonce falešnými očekáváními od muže, který zastává úřad. Jak ve stejném rozhovoru poznamenává kardinál Müller: „Pokud jde o teologickou hloubku a přesnost vyjádření, papež Benedikt byl v pohnuté historii papežů spíše výjimkou než normou. Opravdu jsme si užili nedotčené poučení, dokonce i v nemagisterských komentářích našich papežů v minulém století. Dokonce i já jsem dospěl do bodu, kdy jsem považoval za samozřejmost, s jakou lehkostí jsem je mohl citovat…

 

Obnovení perspektivy

Ale argentinský papež je jiný příběh a připomínka papeže neomylnost se omezuje na vzácné případy, kdy „utvrzuje své bratry ve víře [a] definitivním aktem hlásá nauku týkající se víry nebo morálky“.^[5]Katechismus katolické církve, ne. 891 Bratrská náprava tedy není za papežem – „nejznámější je otázka hereze a exkomunikace papeže Honoria I.,“ poznamenává kardinál Müller.^[6]vidět Velká trhlina

Proto věřím, že Duch svatý používá tuto současnou krizi k očištění Církve papolatrie — bludná představa, že naši papežové jsou „absolutní suverén, jehož myšlenky a touhy jsou zákonem“.^[7]PAPEŽ BENEDIKT XVI., homilie z 8. května 2005; San Diego Union-Tribune I když tato falešná víra působí zdáním, že se pevně držíte jednoty, ve skutečnosti způsobuje bezbožné rozdělení:

Kdykoli někdo říká: „Patřím Pavlovi“ a jiný: „Patřím Apollovi“, nejste jen lidé?... protože nikdo nemůže položit jiný základ než ten, který tam je, totiž Ježíš Kristus. (1 Korintským 3: 4, 11)

Tradice sama zároveň potvrzuje Petrův primát – a nemožnost schizmatu jako cesty pro stádo:

Pokud se člověk nedrží této Petrovy jednoty, myslí si, že si stále drží víru? Pokud opustí Petrovu židli, na níž byla postavena Církev, má stále důvěru, že je v Církvi? - sv. Cyprián, biskup v Kartágu, „O jednotě katolické církve“, n. 4;  Víra raných otců, Sv. 1, str. 220-221

Kráčejí tedy cestou nebezpečného omylu, kteří věří, že mohou přijmout Krista jako hlavu Církve, aniž by se věrně drželi Jeho náměstka na zemi. Odebrali viditelnou hlavu, přerušili viditelná pouta jednoty a nechali Mystické tělo Vykupitele tak zatemněné a tak zmrzačené, že ti, kdo hledají útočiště věčné spásy, ho nemohou ani vidět, ani najít. – PAPEŽ PIUS XII. Mystici Corporis Christi (O tajemném těle Kristově), 29. června 1943; n. 41; vatikán.va

Tato loajalita k papeži však není absolutní. Je to splatné, když vykonává své „autentické magisterium“^[8]Lumen gentium, n. 25, vatikán.va — vyjadřující učení nebo výroky „což však musí být explicitně nebo implicitně obsaženo ve zjevení“, dodává kardinál Müller.^[9]„Boží pomoc je také poskytována nástupcům apoštolů, kteří učí ve společenství s Petrovým nástupcem, a zvláště římským biskupem, pastýřem celé církve, aniž by dospěli k neomylné definici a aniž by to vyslovili „definitivně“, navrhují při vykonávání řádného učitelského úřadu učení, které vede k lepšímu porozumění Zjevení ve věcech víry a morálky. Tohoto běžného učení se věřící „mají držet s náboženským souhlasem“, který se sice liší od souhlasu víry, ale je jeho rozšířením. -CCC, 892 To dělá učení Petrova nástupce „autentickým“ a v podstatě „katolickým“. Proto poslední bratrská náprava biskupů není neloajalita nebo odmítnutí papeže, ale podpora jeho úřadu. 

Nejde o to být „pro-“ papežem Františkem nebo „proti“ papežem Františkem. Jde o obranu katolické víry, a to znamená obranu úřadu Petra, který papež uspěl. —Kardinál Raymond Burke, Zpráva o katolickém světěLedna 22, 2018

Nemusíte si tedy vybírat strany – vyberte si posvátnou tradici, protože v konečném důsledku Papežství není jeden papež. Jaká je to velká tragédie pro svět, který se dívá, když katolíci způsobí skandál, ať už tím, že upadnou do schizmatu, nebo tím, že propagují kult osobnosti kolem papeže, spíše než Ježíše.

 

Čas na koupání!

Jaké je dnes slovo „nyní“? Cítím, že je to Duch, který volá církev shora dolů, abychom padli na kolena a znovu se ponořili do Božího slova, které nám bylo darováno ve sv. Písmo svaté. Jak jsem psal v Novinka, Náš Pán Ježíš si pro sebe připravuje nevěstu bez poskvrny a vady. Ve stejné pasáži v Efezským nám říká sv jak:

Kristus miloval církev a vydal se za ni, aby ji posvětil, očistit ji koupelí vody se Slovem... (Ef 5-25)

Ano, to je slovo „nyní“ pro dnešek: Vezměme své bible, drazí bratři a sestry, a dovolme Ježíši, aby nás koupal ve svém Slově – Bibli v jedné ruce, katechismu ve druhé.

Pokud jde o ty, kteří koketují se schizmatem, pamatujte si... jediný zvuk, který uslyšíte, když skočíte z Petrovy bárky, je „šplouch“. A to není žádná posvěcující koupel!

 

Související čtení

Přečtěte si, jak jsem před desítkami let málem opustil katolickou církev... Zůstaň a buď Světlem!

Je jen jeden Barque

 

---

Děkujeme všem, kteří tento týden klikli na tlačítko Darovat níže.
Máme před sebou dlouhou cestu k podpoře nákladů tohoto ministerstva…
Děkuji vám všem za tuto oběť a za vaše modlitby!

 

Na cestu s Markem dovnitř Projekt Nyní slovo,
klikněte na banner níže až upsat.
Váš e-mail nebude nikomu sdílen.

Nyní na telegramu. Klikněte na:

Sledujte Marka a každodenní „znamení času“ na MeWe:

Postupujte podle Markových spisů zde:

Poslechněte si následující: