NĚKDY můžeme uvíznout ve svém duchovním životě kvůli svým zraněním, soudům a neodpuštění. Tento ústup byl doposud prostředkem, který vám pomohl vidět pravdy o vás i vašem Stvořiteli, takže „pravda vás osvobodí“. Ale je nutné, abychom žili a byli v celé pravdě, v samém středu Otcova srdce lásky…
Začneme dnem 14: Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého, amen.
Přijď Duchu svatý, Dárce života. Ježíš je vinná réva a my jsme ratolesti; Ty, který jsi božská míza, přijď a proudíš mou bytostí, abys přinesl svou výživu, uzdravení a milost, aby plody tohoto ústraní zůstaly a rostly. Vtáhněte mě do Středu Nejsvětější Trojice, že vše, co dělám, začíná ve Tvém věčném Fiat a tak nikdy nekončí. Nechť láska ke světu ve mně zemře, aby mými žilami proudil pouze Tvůj život a Boží Vůle. Nauč mě modlit se a modlit se ve mně, abych se mohl v každém okamžiku svého života setkávat s živým Bohem. Prosím o to skrze Ježíše Krista, mého Pána, amen.
Nenašel jsem nic, co by rychleji a úžasněji přitahovalo Ducha svatého, než začít chválit Boha, děkovat Mu a žehnat Mu za Jeho dary. Pro:
Bůh obývá chválu svého lidu... Vstupte do jeho bran s díkůvzdáním, do jeho nádvoří s chválou. (Žalm 22:3, 100:4)
Pokračujme tedy v hlásání svatosti našeho Boha, který nesedí pouze v nebesích, ale vaše srdce.
Svatý, jsi Pane
Svatý, svatý, svatý
Svatý jsi Pane
Svatý, svatý, svatý
Svatý jsi Pane
Sedí v nebesích
Sedíš v mém srdci
A svatý, svatý, svatý jsi ty, Pane
Svatý, svatý, svatý jsi Pane
Svatý, svatý, svatý
Svatý jsi Pane
Svatý, svatý, svatý
Svatý jsi Pane
A sedí v nebesích
Sedíš v našich srdcích
Svatý, svatý, svatý jsi Pane
Svatý, svatý, svatý jsi Pane
A svatý, svatý, svatý jsi ty, Pane
Svatý, svatý, svatý jsi Pane
Sedí v nebesích
Sedíš v našich srdcích
Svatý, svatý, svatý jsi Pane
Svatý, svatý, svatý jsi Pane (opakuje se)
Svatý jsi Pane
—Mark Mallett, od Dej Pánu vědět, 2005©
Každé duchovní požehnání
Požehnaný buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nám požehnal v Kristu každým duchovním požehnáním v nebesích ... (Ef 1: 3)
Miluji být katolíkem. Univerzální – což je to, co znamená „katolická“ – Církev je loď, která vyplula o Letnicích a obsahuje všechno prostředky milosti a spásy. A Otec vám to všechno chce dát, každé duchovní požehnání. Toto je vaše dědictví, vaše prvorozenství, až se „znovuzrodíte“ v Kristu Ježíši.
Dnes se v katolické církvi odehrála určitá tragédie, kde se určité frakce vyvíjely izolovaně; jedna skupina je „charismatická“; další je „Marian“; další je „kontemplativní“; další je „aktivní“; jiný je „evangelický“; další je „tradiční“ a tak dále. Jsou tedy tací, kteří pouze přijímají intelektualismus Církve, ale odmítají její mystiku; nebo kteří přijímají její oddanosti, ale brání se evangelizaci; nebo kteří přinášejí sociální spravedlnost, ale ignorují kontemplativní; nebo ti, kteří milují naše tradice, ale odmítají charismatický rozměr.
Představte si kámen vhozený do rybníka. Je tam střed a pak jsou tu vlnky. Odmítnout část Otcových požehnání je podobné, jako když se postavíte na jednu z vlnek a pak se necháte strhnout jedním směrem. Jako kde přijímá ten, kdo stojí uprostřed vše: celý život Boží a každé duchovní požehnání patří k nim, vyživuje je, posiluje je, udržuje je a zraje.
Součástí tohoto uzdravujícího ústraní je tedy přivést vás ke smíření také se samotnou Matkou Církví. Lidé z té či oné frakce nás tak snadno „odradí“. Říkáme, že jsou příliš fanatičtí; nebo jsou příliš dotěrní; příliš hrdý; příliš zbožný; příliš vlažné; příliš emocionální; příliš vážný; taky tohle nebo taky tamto. Když si myslíme, že jsme „vyrovnanější“ a „zralejší“, a proto tento aspekt církevního života nepotřebujeme, nakonec odmítáme je, ale dary, které Kristus koupil svou Krví.
Je to jednoduché: co nám říká Písmo a učení Církve, protože to je Hlas Dobrého Pastýře, který k vám právě teď hlasitě a jasně promlouvá skrze apoštoly a jejich nástupce:
Kdo poslouchá vás, poslouchá Mě. Kdo vás odmítá, odmítá Mne. A kdo mě odmítá, odmítá toho, kdo mě poslal. (Lukáš 10:16) …Proto, bratři, stůjte pevně a držte se tradic, kterým jste se učili, buď ústním prohlášením, nebo naším dopisem. (2. Tesalonickým 2:15)
Jste otevřeni charismatům Ducha svatého? Přijímáte všechna učení Církve, nebo jen ta, která vám vyhovují? Také přijímáš Mary jako svou matku? Odmítáte proroctví? Modlíte se každý den? Svědčíte o své víře? Posloucháte a ctíte své vůdce, své kněze, biskupy a papeže? Všechny tyto a další jsou výslovně uvedeny v Bibli a v církevním učení. Pokud tyto „dary“ a božsky určené struktury odmítnete, zanecháte ve svém životě duchovní trhlinu, kde se mohou množit nové rány a potenciálně zničit vaši víru.
Nikdy jsem nepotkal dokonalého katolíka, křesťana, kněze, biskupa nebo papeže. Máš?
Církev, i když je svatá, je plná hříšníků. Odmítněme ode dneška používat selhání laiků nebo hierarchie jako omluvu k odmítnutí darů Otce. Zde je pokorný postoj, o který se musíme snažit, pokud skutečně chceme, aby nám toto uzdravující ústraní přineslo plnost života v Bohu:
Je-li nějaké povzbuzení v Kristu, nějaká útěcha v lásce, jakákoli účast na Duchu, jakýkoli soucit a milosrdenství, doplňte mou radost tím, že budete stejné mysli, se stejnou láskou, sjednoceni v srdci a budu myslet na jednu věc. Nedělejte nic ze sobectví nebo z marnivé slávy; spíše pokorně považujte druhé za důležitější než sebe, každý nehledí na své zájmy, ale [také] každého na zájmy druhých. (Fil 2:1-4)
Vstupte do centra.
Udělejte si chvilku a zapište si do deníku, jak možná dnes bojujete s Církví. I když tento ústup nemůže pokrýt všechny otázky, které můžete mít, tato webová stránka The Now Word obsahuje četné spisy, které se zabývají téměř každou otázkou na lidská sexualita, Posvátná tradice, charismatické dary, role Marie, evangelizace, „časy konce“, soukromé zjevení, atd., a můžete je volně prohlížet v následujících měsících. Ale zatím buď k Ježíši upřímný a řekni mu, s čím zápasíš. Potom dejte svolení Duchu svatému, aby vás uvedl do pravdy, a nic než pravdu, abyste mohli obdržet „všechna duchovní požehnání“, které pro vás Otec připravil.
Až přijde On, Duch pravdy, povede vás ke vší pravdě. (Jan 16:13)
Modlitba: Střed vašeho duchovního života
Člověk by nemohl ukončit léčebný pobyt, aniž by mluvil o prostředcích, které vám Bůh poskytl denní uzdravení a udržet vás v centru v Něm. Když dokončíte tento ústup, navzdory novým a krásným začátkům, život bude i nadále přinášet své rány, nová zranění a výzvy. Ale nyní máte mnoho nástrojů, jak se vypořádat se zraněními, soudy, rozděleními atd.
Existuje však jeden nástroj, který je naprosto nezbytný pro vaše pokračující léčení a udržování míru, a to je každodenní modlitba. Ó, drazí bratři a sestry, prosím, důvěřujte v tom matce Církvi! Věřte v to Písmu. Důvěřujte zkušenosti Svatých. Modlitba je prostředkem, kterým zůstáváme naroubováni na Kristovu vinnou révu a chráníme před chřadnutím a duchovním umíráním. „Modlitba je životem nového srdce. Mělo by nás to oživovat v každém okamžiku."[1]Katechismus katolické církve, ne. 2697 Jak sám náš Pán řekl, "beze mě nemůžete nic dělat." [2]John 5: 15
Aby muž a žena uzdravili rány hříchu, potřebují pomoc milosti, kterou Bůh ve svém nekonečném milosrdenství nikdy neodmítne... Modlitba se stará o milost, kterou potřebujeme... Očištění srdce vyžaduje modlitbu... -Catechismus katolické církve (CCC), n. 2010, 2532
Modlím se, abyste se během přirozeného průběhu tohoto cvičení naučili mluvit s Bohem „ze srdce“. Že jsi Ho skutečně přijal jako svého Otce, Ježíše jako svého Bratra, Ducha jako svého Pomocníka. Pokud ano, pak snad modlitba ve své podstatě nyní dává smysl: nejde o slova, ale o vztah. Je to o lásce.
Modlitba je setkáním Boží žízně s naší. Bůh žízní, abychom my po něm žíznili… modlitba je živý vztah Božích dětí s jejich Otcem, který je nadmíru dobrý, s jeho Synem Ježíšem Kristem a s Duchem svatým. —CCC, n. 2560 2565
Svatá Tereza z Avily jednoduše říká: „Kontemplativní modlitba podle mého názoru není nic jiného než úzké sdílení mezi přáteli; znamená to mít čas často být sám s tím, o kterém víme, že nás miluje."[3]svatá Terezie od Ježíše, Kniha jejího života, 8,5 v Sebraná díla sv. Terezie z Avily
Kontemplativní modlitba hledá Toho, „koho má duše miluje“. -CCC, 2709
Každodenní modlitba udržuje proudění mízy Ducha svatého. Přitahuje milosti dovnitř, aby nás očistila od včerejších pádů a posílila pro dnešek. Učí nás to když nasloucháme Božímu slovu, které je „mečem Ducha“[4]srov. Ef 6:17 která probodává naše srdce[5]srov. Heb 4:12 a obdělává naši mysl, aby se stala dobrou půdou pro Otce k rozsévání nových milostí.[6]srov. Lukáš 8: 11-15 Modlitba nás osvěžuje. Mění nás to. Uzdravuje nás, protože je to setkání s Nejsvětější Trojicí. Modlitba je tedy to, co nás k tomu přivádí zbytek které Ježíš slíbil.[7]srov. Mat 11:28
Buďte zticha a vězte, že jsem Bůh! (Žalm 46:11)
Pokud si přejete, aby tento „odpočinek“ byl nepřerušovaný, pak se „modlete vždy, aniž byste se unavili“.[8]Lukáš 18: 1
Ale nemůžeme se modlit „vždy“, pokud se nemodlíme v konkrétních časech, vědomě to chceme… život modlitby je zvykem být v přítomnosti trojsvatého Boha a ve společenství s Ním. Toto společenství života je vždy možné, protože křtem jsme již byli sjednoceni s Kristem. —CCC, n. 2697 2565
Konečně, modlitba je co střediska nás znovu v životě Boha a církve. Soustředí nás v Boží vůli, která vychází z věčného srdce Otce. Pokud se dokážeme naučit přijímat Boží vůli ve svém životě a „žít v Boží vůli“ — se vším dobrým a vším špatným, co k nám přichází — pak skutečně můžeme být v klidu, dokonce i na této straně věčnosti.
Modlitba je to, co nás z první ruky učí, že v každodenním boji je Bůh naše bezpečí, on je naše útočiště, on je naše útočiště, on je naše pevnost.[9]srov. 2. Sam 22:2-3; Ža 144:1-2
Požehnaný buď Hospodin, má skála,
kdo cvičí mé ruce k boji,
mé prsty pro válku;
Moje ochrana a moje pevnost,
moje pevnost, můj vysvoboditel,
Můj štít, v němž se ukrývám... (Žalm 144:1-2)
Zakončeme tedy tuto modlitbu... a poté spočinujme jen několik okamžiků v náručí Otce, uprostřed Jeho srdce.
Pouze ve vás
Jen v Tobě, jen v Tobě odpočívá má duše
Jen v Tobě, jen v Tobě odpočívá má duše
Bez tebe není mír, žádná svoboda v mé duši
Ó Bože, ty jsi můj život, moje píseň a moje cesta
Jsi moje skála, jsi moje útočiště
Jsi můj úkryt, nenechám se rušit
Jsi moje síla, jsi moje bezpečí
Jsi moje pevnost, nenechám se rušit
Pouze v Tobě
Jen v Tobě, jen v Tobě odpočívá má duše
Jen v Tobě, jen v Tobě odpočívá má duše
Bez tebe není mír, žádná svoboda v mé duši
Ó Bože, vezmi mě do svého srdce a nikdy mě nenech odejít
Jsi moje skála, jsi moje útočiště
Jsi můj úkryt, nenechám se rušit
Jsi moje síla, jsi moje bezpečí
Jsi moje pevnost, nenechám se rušit
Bože můj Bože, toužím po Tobě
Mé srdce je neklidné, dokud nespočine v Tobě
Jsi moje skála, jsi moje útočiště
Jsi můj úkryt, nenechám se rušit
Jsi moje síla, jsi moje bezpečí
Jsi moje pevnost, nebudu rušen (opakování)
Jsi moje pevnost, OI se nenechá rušit
Jsi moje pevnost, nenechám se rušit
Pouze v Tobě
—Mark Mallett, od Osvoboď mě ode mě, 1999©
Na cestu s Markem dovnitř Projekt Nyní slovo,
klikněte na banner níže až upsat.
Váš e-mail nebude nikomu sdílen.
Nyní na telegramu. Klikněte na:
Sledujte Marka a každodenní „znamení času“ na MeWe:
Postupujte podle Markových spisů zde:
Poslechněte si následující:
