Radost z Božího zákona

NYNÍ SLOVO O HROMADNÝCH ČTENÍCH
na pátek 1. července 2016
Opt. Památník St. Junípero Serra

Liturgické texty zde

HODNĚ bylo v tomto jubilejním roce milosrdenství řečeno o lásce a milosrdenství Boha ke všem hříšníkům. Dalo by se říci, že papež František skutečně posunul hranice „vítání“ hříšníků do lona církve. ^[1]srov Tenká hranice mezi milosrdenstvím a herezí -Část I-III Jak říká Ježíš v dnešním evangeliu:

Ti, kteří se mají dobře, nepotřebují lékaře, ale nemocní ano. Jděte a naučte se význam slov, Toužím po milosti, ne po oběti. Nepřišel jsem volat spravedlivé, ale hříšníky.

Církev neexistuje, jako by to byl nějaký druh duchovního „venkovského klubu“, nebo ještě hůře, pouhý opatrovník zákonů a nauk. Jak řekl papež Benedikt,

Protikulturní svědectví církve je v dnešní společnosti často chápáno jako něco zaostalého a negativního. Proto je důležité zdůraznit dobrou zprávu, životodárné a život povzbuzující poselství evangelia. I když je nutné důrazně vystupovat proti zlu, které nás ohrožuje, musíme napravit myšlenku, že katolicismus je pouze „sbírkou zákazů“. —Adresa irským biskupům; VATIKÁNSKÉ MĚSTO, 29. října 2006

Přesto si myslím, že v misijní činnosti církve dnes existuje mezera mezi extrémy „milosrdenství bez zákona“ a „zákonem bez milosrdenství“. A je to svědectví těch, kteří ohlašují nejen velkou radost ze znalosti Boží lásky a bezpodmínečného milosrdenství, ale také radost plynoucí z dodržování Jeho zákonů. Ve skutečnosti světoví protagonisté odvádějí dobrou práci při malování doktrín Církve jako dusivých a zábavných zákonů. Ale po pravdě řečeno, právě v žití Božího slova je uhasena touha duše po pokoji a konzumován chléb štěstí.

Ano, přicházejí dny, praví Panovník Hospodin, když pošlu hlad na zemi: Ne hladomor chleba nebo žízeň po vodě, ale po vyslechnutí Hospodinova slova. Potom budou bloudit od moře k moři a budou se hýbat od severu k východu při hledání slova Hospodinova, ale nenajdou ho. (Dnešní první čtení)

Je těžké nečíst Amosovo proroctví a vidět jeho naplnění v naší době pro ty, kdo kážou plnost dobrých zpráv je málo a daleko od sebe. A dobrá zpráva není jen to, že nás Bůh tak miloval, že poslal svého jediného Syna, aby za nás zemřel, ale také to, že nám nechal prostředek, jak v této lásce zůstat: Jeho přikázání.

Pokud dodržíte moje přikázání, zůstanete v mé lásce, stejně jako jsem dodržoval přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce. Řekl jsem vám to, aby moje radost mohla být ve vás a vaše radost mohla být úplná. (Jan 15: 10–11)

A proto část Velkého pověření církve nejen křtí a činí učedníky z národů, ale Ježíš také řekl, že je "Učit je zachovávat vše, co jsem ti přikázal." ^[2]Matt 28: 20 Právě v těchto Ježíšových učeních o manželství a sexualitě, osobním chování, spravedlnosti, službě a bratrství najdeme prostředky k tomu, aby byla naše radost úplná.

Bylo mi požehnáno, že jsem byl svědkem svatby nejen své křesťanské dcery, ale i jejích přátel. Tato generace mladých lidí se vdává jako panny. Radost a mír v nich svatby jsou naprosto hmatatelné se skutečným smyslem a vědomím, že se koná svátost. Sliby se říkají se srdcem a druhem pozornosti a lásky, která je protikladem kultury chtíče. Nevěsta a ženich na sebe čekali a jejich očekávání a nevinnost zdaleka neznamená, že byli pozbaveni, utlačováni nebo udušeni církevním zákonem. Je to romantika v pravém slova smyslu. Jejich svatební projevy často obsahují odkazy na Ježíše a Víru namísto až příliš běžného jídla nemorálního humoru. Tance často trvají hodiny s tanečním sálem a zdravějšími písněmi. Pamatuji si, jak jsem mluvil s jedním otcem, který byl ohromen chováním mladých lidí. Dělali si výbuch, aniž by se opili, a nemohl uvěřit, kolik alkoholu budou muset zpáteční po svatbě. Tato nová generace mladých křesťanů jako taková odhaluje naprostou pravdu radost a krása v následování Božích přikázání - stejně jako růže, která se řídí přírodními zákony, odhaluje úžasnou nádheru.

Je smutné, že svět již nemá uši, aby naslouchal učení církve. Kazatelny z velké části ztratily svou morální důvěryhodnost kvůli skandálům, modernismu a intelektualismu, který jim dominoval posledních padesát let. Svět však nemůže odolat světlo autentické křesťanské svědectví. Dovolte nám show svět radost z čistoty. Odhalme jim štěstí ve věrnosti, mír v umírněnosti, odpočinek a spokojenost v sebeovládání. Připomeňme si znovu moudrá slova Pavla VI:

Lidé naslouchají ochotněji svědkům než učitelům, a když lidé poslouchají učitele, je to proto, že jsou svědky. Církev proto bude evangelizovat svět především chováním církve a živým svědectvím věrnosti Pánu Ježíši. – PAPEŽ PAVEL VI. Evangelizace v moderním světě, n. 41

Dnes existuje hlad po Božím slově. Kéž je naším svědkem voda, která uhasí žízeň a napájí hladové.

P. Blahoslavení, kteří zachovávají jeho nařízení, kteří ho hledají z celého srdce.

R. Člověk nežije pouze chlebem, ale každým slovem, které vychází z Božích úst. (Dnešní žalm)

SOUVISEJÍCÍ ČTENÍ

Láska připravuje cestu

Tato služba je podporována vašimi modlitbami
a podpora. Děkuji!

Na cestu s Markem v Projekt Nyní slovo,
klikněte na banner níže až upsat.
Váš e-mail nebude nikomu sdílen.